Obec Velká Chyška patřila již od počátku založení Strahovského kláštera roku 1143 do jeho majetku. Původně byl v obci románský, později gotický kostel sv. Jana Křtitele. Ten byl pak koncem 19. století přestavěn do podoby novorománské. Za dobu své existence nebyly na něm prováděny zásadní udržovací práce, proto byl generálně opraven roku 1998, vnitřní výmalba pak v letech 2008–2009.
Ves Velká Chyška byla v majetku Strahovského kláštera od jeho založení v roce 1143. Kostel byl původně, pravděpodobně románský, přestavěný na přelomu 13.–14. století v gotickém slohu. V roce 1698 kostel vyhořel a o rok později byl znovu obnoven. Roku 1897 byl kostel zbořen a na jeho místě byl postaven v roce 1898 kostel novorománský. Plány ke stavbě dodal arch. Antonín Potůček.
Kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Stavba je jednolodní s polygonálním závěrem. Po stranách presbytáře jsou dvě čtvercové místnosti sakristie a komory. Loď je zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby do pasů. Presbytář je zaklenut polem křížové klenby. Na západní straně lodi kostela je kruchta stojící na třech arkádách. Před západním průčelím je hranolová věž. Na střeše, v úrovni vítězného oblouku, je osazen sanktusník.
Vnitřní interiér je zařízen od F. Eigla z Jihlavy. Oltářní obrazy a Křížová cesta je od O. Vl. Voráčka ze Žižkova. Celý interiér je bohatě zdoben dekorativní nástěnnou výmalbou. Na vnější jižní stěně presbytáře je zazděn renesanční náhrobek z roku 1578, pocházející z původního kostela.
Předmětem obnovy byla dekorativní nástěnná výmalba. Výmalba nebyla od svého vzniku v roce 1898 nikdy restaurována. Špatný stav byl zapříčiněn zejména vysokou vlhkostí, způsobenou zatékáním do kostela. Proto bylo možné k restaurování přistoupit až po kompletní stavební obnově, která proběhla v roce 1998.
Vysoká vlhkost a zatékání do kostela způsobilo velké množství prasklin a kaveren vyplavených vodou. Došlo k silnému zpráškovatění malby a plošnému úbytku pigmentace. Na velkých plochách se vytvořily výkvěty vápenných solí a zelené organické krusty. Soklové části byly úplně zbaveny malby dlouhodobou vlhkostí a zasolením.
Nejdříve se celá plocha musela upevnit a odstranit biologická napadení. Sanovaná místa zejména v soklové části byla doplněna vápennou omítkou s jemným minerálním pletivem. Kaverny byly injektovány. Vlásečnicové praskliny byly vytmeleny. Po zarovnání a obroušení tmelených ploch bylo přistoupeno k barevné retuši.
Závěrečná barevná retuš u zachovalých částí probíhala imitativně plošnou lazurou. Ostatní plochy byly opraveny rekonstrukčně podle dochované barevné škály. Při přípravě barev bylo zvoleno paropropustné pojivo.
Kostel sv. Jana Křtitele se nám dochoval v ucelené podobě od jeho vzniku po současnost a díky jeho včasné obnově a restaurování je ojedinělým dokladem uměleckého projevu konce 19. století. Součástí obnovy bylo také zrestaurování původního skleněného lustru. Lustr pochází ze skelné hutě založené 1836 Chyšeckým farářem. Huť založená u osady Cetule nedaleko Bratřic, byla v provozu 40 let.
Zdroj: jiri.stefan@strahovskyklaster.cz, pavel.srotyr@strahovskyklaster.cz
Literatura:
Webové zdroje:
