Projekt obnovy Svatého Kopečka

Historie místa, zvaného Svatý Kopeček, je plná změn, proměn, obnov, transformací a substitucí. Vždyť již nejstarší kaple, posvěcená na tomto místě 3. dubna 1633, byla počátkem padesátých let sedmnáctého století důkladně obnovována po devastaci, kterou prošla při nájezdu Švédu do zdejšího kraje roku 1645. K zásadní změně dochází mezi lety 1669, kdy byl položen základní kámen dnešní baziliky, až 1677, kdy skončila její výstavba a původní kaple byla zbořena.

S blížícím se datem stého výročí vzniku poutního místa a s tím spojené korunovace milostného obrazu Panny Marie bylo rozhodnuto o další zásadní obnově celého poutního areálu. Úpravy, prováděné v letech 1721 – 1732 znamenaly pro interiér výměnu všech oltářů včetně hlavního, demontáž gigantické dřevěné kazatelny a výrobu nové. Rovněž tak stěny pokryly nové pilastry z umělého mramoru. Došlo i na malířskou výzdobu. Stegerovy malby v pendativech a dvou bočních stěnách v kapli sv. Jáchyma a sv. Josefa nahradil Jan Kryštof Handke novou freskou. Podstatnou proměnou také prošla štuková výzdoba. Do té doby střídmý kolorit plastické výzdoby v odstínech bílé barvy, akcentované pouze v detailu okrem a zlacením, tak je známe například z výzdoby dominikánského kostela St. Maria Rotunda ve Vídni, nahradila nadmíru barevná kompozice. Ta dokonale a v koncepci, kterou můžeme v nadsázce nazvat horror vacui, pokryla snad do posledního centimetru čtverečného veškeré plochy štuků i stěn. Vše doplnily bohaté malované festony a girlandy, tvořené pestrobarevnými květy a ovocem.  Slovy historického pramene „Nešetřeno ani zlata, ani stříbra, ani mramoru, ani štuku..“ Podstatné změny v první třetině 18. století doznal též exteriér, kde se ke křídlům rezidencí, zbudovaných již roku 1714  připojila nová koncepce průčelí baziliky a také sochařská výzdoba římsy. Třeba rovněž zmínit úpravu zadních částí, kde byly postaveny ambity a kaple Jména Panny Marie.

Zrušení patronátního premonstrátského kláštera na Hradisku 1784 znamenalo pro Svatý Kopeček mj. ztrátu finanční podpory v pravidelné a nákladné údržbě, jež tento areál potřeboval. Dotace přicházely pouze v náboženského fondu s ročními 400 zlatými a výnosem z několika polností. Odňata byla rovněž "Rosenthalská" nadace, z níž mohly být opravy placeny. Bazilika, kam přes zákazy a omezení nadále proudily davy věřících, trpěla provozem při nedostatečné stavební péči. To ovšem znamenalo její postupné chátrání. Téměř padesát let po zrušení kláštera 1832 připadala stoletá památka korunovace obrazu a obnovy budovy. Nejen že se nekonala žádná slavnost, ale nadto byl kostel v dezolátním stavu. To dokládá proslov, s nímž uvítal 21.9.1834 zdejší farář Ignác Halbich císařovnu Karolínu Augustu, když mj. řekl: ..“ Tentoť jest nejradostnější den mého života…. – jest to však zároveň i nejdůležitější okamžik pro tento můj ubohý kostel, jenž jest již blízek spustnutí.“ . Plánovaná odložená oslava stoletého výročí se nakonec vůbec neuskutečnila z důvodu havarijního stavu areálu.

Zásadní pak bylo rozhodnutí strahovského opata Jeronýma Josefa Zeidlera roku 1844, aby správu Svatého Kopečka převzali strahovští premonstráti. Ještě téhož roku šlo ze Strahova na opravu 5000 zlatých. Od roku 1846 se naplno rozběhly opravy budova a náklad na ně se zvýšil na 7.000 zlatých. Dozorovali jej strahovští duchovní, uvedení sem 8. listopadu 1846. Strahovský opat Zeidler pak pravidelně poskytoval značné prostředky na obnovu, zahrnující jak stavební práce na exteriérech, tak interiéru.

Součástí oprav se stalo očištění malířské a plastické výzdoby baziliky, prováděné kolem roku 1856. Šlo o razantní čištění v intencích tehdejších technologických postupů, jež více než v pietní přístupu bylo vedeno snahou o maximální optický účinek, tedy zesvětlení prostoru. Práce prováděl dosud blíže neidentifikovaný štafír Jan Fabel, jehož signatura byla objevena při restaurátorských pracích  v roce 2007 nad římsou v kapli sv. Jáchyma.

Roku 1891 pracuje na očištění freskové výzdoby svatých schodů a dalších prostor litomyšlský dekoratér Jarolím Štajntejnský. Jeho signaturu s datací 24.7.1891 objevil v roce 1931 malíř Janša.

Po kompletním očištění stříbrného tabernáklu hlavního oltáře roku 1894, jenž byl rozebrán a opraven v pražské zlatnické dílně Jana Tenglera, započala roku 1903 nákladná oprava interiéru. S renovací se započalo v prostoru chóru a varhan, odkud byl relativně dobrý přístup k výzdobě. Prací se ujal šternberský malíř Gustav Přeček, který předtím opravoval malby v řadě převážně venkovských kostelů na střední a severní Moravě.  Výsledek jeho práce zhodnotil v červnu toho roku olomoucký konzervátor vídeňské Centrální komise památkové péče profesor Josef Kachník, když do Vídně sděluje:

„Ačkoliv se štafírování zdá přiměřené a dobře provedené, nelze rozhodně souhlasit s polychromií andělů na varhanách, chórovém zábradlí a na postavách andělů nesoucích chór. Tyto postavy jako všechny ostatní v kostele byly původně bílé. Podnikatel opravy Gustav Přeček natřel obnažené části těl nepřirozenou červenavou tělovou barvou, přehozy modří, zeleně, lila, a sice skoro každou postavu jinak, takže původní, z postavení figur symetrie byla zničena. Stejně byly polychromovány čtyři sochy evangelistů v nikách čtyř pilířů v křížení mezi lodí a presbytářem. Další porušení harmonie a symetrie tohoto uměleckého celku musí býti všemi prostředky zamezeno.“ Dále navrhuje zakročit Centrální komisí u generála řádu premonstrátů, tehdejšího opata Zikmunda Starého na Strahově, aby při renovaci kostela byl zachován původní charakter vnitřní výzdoby v celku i detailech. Současně doporučil, aby:
a) všechny figury andělů a světců v celém kostele byly ponechány v původní bílé barvě a aby jejich restaurování bylo svěřeno sochaři a ne štafíru G. Přečkovi,
b) aby fresková malba v bočních kaplích a na klenbě byla restaurována v původní barvě zručným malířem, snad Urbanem z Prahy,
c) aby štukatérské a mramorářské práce byly zadány odborníkům – snad firmě Erezio a Giavini, poněvadž je to italská práce a musí být obnovena v svém původním způsobu, nemá-li být charakter barokní památky zničen,
d) aby probošt kostela byl vyzván vyžádati si ke každé restauraci rady konzervátorovy.

Po této zprávě pak skutečně následoval dopis strahovskému opatovi, v níž šéf vídeňské Centrální komise profesor Alois Riegl vytýká, že práce byly započaty bez předložení programu restaurování a realizátoři oprav nešetří barokní ráz stavby. Opat je žádán o zastavení prací a o zaslání podrobného rozpisu dalšího programu. O půldruhého měsíce později však již profesor Kachník do Vídně Rieglovi sděluje: ..“že se shodl s proboštem a malířem Přečkem o tomto způsobu dalších oprav, aby na barokním charakteru kostela nebylo ničeho měněno... Oltářní obraz Navštívení P. Marie od J. Spilberga se zbaví etherem fermežového povlaku, impregnuje lehce makovým olejem, aby kolorit vystoupil, na to se olej plátěnými hadříky s povrchu vysátím odstraní, aby se ztratil lesk. Freska na klenbě presbytáře od vídeňského malíře J. Stegera (kol. 1670), která jsou k nerozeznání ušpiněna, očistí se chlebovou kůrkou, trhliny se zatmelí a kde je to nezbytně nutno, doplní se scházející vodovými barvami v duchu malíře freska. Jinak zůstane ornamentální výzdoba presbytáře a lodě intaktní, jen se obnoví tónování a bílé ošacení andělů se zlatě olemuje.“

Centrální komise na návrh profesora Riegla nato oznamuje Josefu Kachníkovi, že souhlasí s ohlášeným programem za podmínky, že na freskách nebude ničeho přemalováváno a žádá ho, aby na práci dohlížel. Následuje restaurování presbytáře, jenž byl v nejhorším stavu.

Bylo to především v důsledku zčernání od množství svící, jež byly v předchozích desetiletích ve velkém množství používány k osvětlení nejdůležitějšího chrámového prostoru. Na konci téhož roku 1903 Josef Kachník hlásí Aloisu Rieglovi, že: „opravy byly dle schváleného programu provedeny. Stegrova (!) freska na klenbě presbytáře očištěna tak, že usazený prach a saze byly čerstvými vodními parami změkčeny, nato plochy opatrně omyty dešťovou vodou. Přemalování nebylo nalezeno. Ačkoliv jsou barvy místy vybledlé, je celá malba odspodu (19 m. výšky) jasná a zřetelná. Poněvadž se restaurace maleb malíři Gustavu Přečkovi z Olomouce velmi zadařila, byl vyzván stejným způsobem očistiti neznatelné nástěnné malby bočních kaplí sv. Josefa a sv. Jáchyma. V pravé kapli se objevily krásné freskové obrazy smrt sv. Josefa a „dvanáctiletý Kristus v chrámě“, v druhé „Jáchym a Anna“ a „Zasnoubení Panny Marie“. Dle techniky provedení pocházejí též od Stegera a nebyly natřeny fermeží, jak se mylně domníval konzervátor ve svém díle „Církevní památky umělecké z Olomouce. Oltářní obraz Navštívení Panny Marie od J. Spilenbergera byl očištěn a přetřen makovým olejem, což se dobře podařilo.
Konzervátor dohlédl po čtyřikráte na práci. Probošt vyhověl ve všem intencím Centrální komise. a zasloužil se velice o opravu. Přál by si stejně restaurovati fresku v lodi, nemá však peněz."
Vídeň v odpovědi konzervátorovi bere zprávu na vědomí a oznamuje prohlídku generálního konzervátora Riegla v březnu. Byl-li Alois Riegl skutečně na obhlídce, není známo. Jisté však je, že ještě na jaře 1904 je Josef Kachník zbaven funkce konzervátora Centrální komise a již jako soukromá osoba oznamuje v květnu toho roku, že se pokračuje v restauraci fresek v kupoli, kde je již postaveno lešení. V dopise, odeslaném pár dní nato sděluje, že dle jeho informaci byla tato práce zadána lidem, kteří něco podobného nikdy nedělali, ne restaurátorovi presbytáře. Má obavu ze špatného výsledku. Poněvadž byl před uplynutím pětileté lhůty zproštěn z jemu neznámých důvodů úřadu konzervátora, nemá nyní žádné ingerence, prosí proto o zakročení u J. Excelence.“  Reakce Centrální komise byla ta, že napsala dopis strahovskému opatovi, v němž se: „k vyvarování škod na umělecké hodnotě maleb prosí, aby generál působil na příznivý vývoj věci a zejména aby žádal předložiti program oprav Dr. Kachníkovi, jehož  pokyny třeba vyplniti.“ Jak se ovšem v zápětí ukázalo, práce byla opět zadána osvědčenému Gustavu Přečkovi. Svatokopecký probošt pak následně do Vídně sděluje, že „malby nepotřebují restaurování, jen očištění od prachu. Štuková ornamentika se očistí a vytónuje v původním způsobu. Práci bude věnována největší péče.“
Podrobněji bylo možné rozsah Přečkovy opravy sledovat při posledních restaurátorských zásazích, prováděných v letech 2007-2009. Přeček v řadě případů použil rozsáhlé přemalby, jež měly zaretušovat dřívější poškození a zřejmě též předchozí opravy Jana Fabela. K výrazným projevům Přečkovy činnosti patřily například nové květinové festony, napodobující starší předlohy z roku 1732 (například v hladkých plochách stropu hlavní lodi).

Do jaké míry byla Přečkova práce kvalitní se lze dohadovat dle toho, že již v roce 1924 Památkový úřad, navrhuje „za příčinou neodborné a nedostatečné dřívější opravy provésti nové opravy“. Téhož roku přichází na Svatý Kopeček probošt Půda. Ihned začal s čištěním kostela. Od olomouckých hasičů vypůjčenými žebříky dal vyčistit celý kostel od nánosů prachu, šetrnější přístup k výzdobě znamenalo i zavedení elektrického osvětlení baziliky v roce 1926.

V rámci příprav na 200. výročí korunovace milostného obrazu započato opět s obnovou interiéru kostela. U Hypotéční banky v Brně byla pro tento účel sjednána vysoká půjčka. Počítalo se s tím, že budou odstraněny syté nánosy barev a interiér bude vytónován ve světlých pastelových barvách s převažující bělobou. Prací byl pověřen malíř Jan Janša z Prahy, obnovu štukové výzdoby provedl olomoucký sochař Josef Hladík.
Malíř Janša již koncem roku 1930 očistil a sfixoval polovinu freskových obrazů na klenbě presbytáře. Ve zprávě Památkového úřadu se praví, že střední obraz je novodobý, malovaný při poslední opravě, některé části obrazů jsou přemalovány, asi tam, kde byly již sešlé. Štuky jsou omyty s poslední polychromie, při tom se odkryly zlacené linky s akantovým listem, provázející hrany štuků. Zjištěny 3 původní tóny polychromie štuků: figurální části bíle, rámování žlutavé, podklad (hladké plochy kleneb) zelenavý. Plastiky na hlavním oltáři, na němž se přebrušuje a leští umělý mramor, místy již značně prodřený, byl původně bílé alabastrovány se zlacením na drapériích, jak bylo sondami zjištěno. Figury andělů na hlavní římse mají rovněž podobným nátěrem alabastrování. Práce na obnově pokračovaly i v zimních měsících, neboť již únoru roku 1931 bylo při prohlídce seznáno, že oprava štuků a maleb na klenbě vyhovuje, zlacení na štukách bylo sice převážně obnoveno, není to však pohledově rušivé. Zlacení původně alabastrovaných plastik na hlavním oltáři bylo smyto, pouze však část původní techniky byla očištěna a přeleštěna, ostatek, kde prý povrch po odstranění zlata byl příliš skvrnitý, byl zatřen kaseinovou barvou nažloutlou, což je patrno až při podrobném prohlížení, v celku to neruší.

Na podzim téhož roku se již intenzivně pracuje na kopuli a ještě v zimě a na jaře roku 1932 práce pokračují v hlavní lodi. Mezi tím rovněž čistí téměř zničenou výmalbu sakristie a na oratořích. V květnu Janša práce dokončil a Památkovému úřadu uvádí: "Obrazy na stropě v lodi byly vesměs neumělou rukou buď olejem aneb temperou, jak se to onomu malíři hodilo, přemalovány. Podařilo se mi přemalování úplně odstraniti, tak že nyní mají mnohem větší uměleckou cenu. V sakristii i na obou oratořích byl malby přímo v havarijním stavu. Stropy byly úplně černé, vodou promáčeny a části omítky odpadlé, tak že bylo nutno některé místa doplniti. Stalo se tak na přání pana probošta Půdy.“
V červnu 1932 se odklízí lešení a v srpnu je renovace téměř hotova. Ze zápisu se dovídáme, že: „Umělý mramor stěn a oltářů přeleštěn, varhany vkusně štafírovány s odstraněním dřívější brutální polychromie soch a dekora. Na freskách kupole a kleneb, která byla při dřívější obnově vnitřku z části přemalována, nezjištěny nové doplňky, pouze nápisy byly zbytečně vyzvednuty a retuš vypadlých míst šla až na hranici přípustnosti.
Zato na oratořích, kde freska v bohatém ornamentálním rámování byla zle poškozena zatékáním, byl dekor takřka obnoven a freska vyretušována, na nátlak proboštův, který tu postupoval v přílišné horlivosti renovátorské samovolně. V sakristii byl rovněž doplněno ornamentální rámování a dekor stěn, ne tak puristický jako na oratořích. Závady byly proboštovi vytknuty, stejně malíři, který byl od podobného počínání varován; oba se hájili, že věc provedli bona fide".
Práce pak ještě pokračovaly v jedné z jižních bočních kaplí a rovněž na Svatých schodech, kde byl malíř důrazně vyzván k největší zdrženlivosti v retuších a opravě poškozené ornamentální výzdoby a probošt požádán, aby nenaléhal na restaurování neslučitelné s památkovými požadavky.

Po opravách zůstala nejen pěkně vyčištěná bazilika, ale též dluh, který činil 600 tisíc prvorepublikových korun. V době hospodářské krize stál strahovský opat před těžkým rozhodnutím. Oddlužení se pak mj. řešilo odprodejem obrazu Růžencové slavnosti ze sbírek Strahovské obrazárny československému státu.

Pozoruhodné je, že v polovině válečného roku 1940 byly prováděny opravy kaplí sv. Norberta, Augustina, sv. Pavlíny a Andělů strážných, na něž se nedostalo ve 30. letech. Malířské práce prováděl Otto Stritzko, jenž převzal ateliér předchozího restaurátora Janši, na štukatérských pracích pokračoval olomoucký Josef Hladík. Vyúčtování dotace Ministerstva školství a národní osvěty z r. 1941 na opravu činilo 560.000,- korun. Stritzko pro následující rok požadoval příděl zlata v rozsahu 60 m čtverečných. V srpnu roku 1943 referovaly Lidové noviny,"že pro obnovu kostela na Sv. Kopečku bylo spotřebováno 70 knih zlata".

Poslední větší oprava pak následovala po tragické noci 6. 5. 1945, kdy při bombardování došlo k vážnému poškození jižní věže a střechy chrámu včetně proražení kopule. Přitom byla poškozena štuková výzdoba a malba se scénou Izák s Rebekou. Ještě v létě téhož roku se započalo s opravou poškozené baziliky. Do poloviny následujícího roku zde opět pracoval  Otto Stritzko, firma sochaře Hladíka a pozlacovačská firma Kubeček.

V osmdesátých letech dvacátého století pak provedla důkladnou restauraci Handkeho fresek v oratoři paní akademická restaurátorka Renana Bartoňová.

Po návratu premonstrátů na Svatý Kopeček roku 1990 bylo se restaurovala umělecká výzdoba varhanního kůru včetně nástěnné malby a štukové výzdoby. Průzkum a restaurování maleb a štukové výzdoby prováděla ak. mal. Miroslava Trizuljaková.

Jistou záhadou je, že restaurátoři se při své práci v klenbách kaplích v letech 2008-2009 setkali s určitou technickou anomálií, totiž s olejomalbou, jež kopíruje Stegerův rukopis, avšak je z mladší doby.  Roku 1932 se ve zprávě píše, že: "uvnitř kostela pracuje se na jedné z jižních bočních kaplí, kde se čistí štuky a obrazy na stěnách a v klenbě malované olejem přes patrně zničená původní freska dle dohadu proboštova Matthauserem, který tam pobýval.“

Otto Stritzko v roce 1941 poznamenává, že "sondami zjistil, že pod novou malbou se nezachovalo původní fresko. Na stěnách kaplí jsou rovněž obrazy olejové z r. 1864, opět přemalby Stögrových fresek."

Z obou sdělení by pak vyplývalo, že tuto necitlivou a destruující úpravu by měl provést Josef Mathauser roku 1864. Mathauser by ji ovšem musel provést ve svých osmnácti letech, což je dost málo pravděpodobné. Spíše by šlo o jeden z prvních pokusů novodobého restaurování koncem 19. století, jež měla zachránit vlhkostí nenávratně odcházející fresky. Faktem však je, že onen Mathauser byl v devadesátých letech 19. století „pachatelem“ olejem přemalovaných fresek v ambitových kaplích na Svaté Hoře a Mathasuer se mj. pohyboval též v okruhu premonstrátů, konkrétně u tepelského kláštera. Snad se dalším studiem archivních materiálů podaří tuto malou záhadu objasnit.

Poslední rozsáhlá restaurace interiéru baziliky probíhala v letech 2007- 2009.  Více informaci ZDE.

Stručná rekapitulace jen části z oprav ukazuje, jak velmi se v toku času mění vzhled této mimořádné umělecké památky Moravy. Každá oprava s sebou také přináší úpravu. Tu větší, tu menší. Vždy je však vedena snahou po znovuzrození, přeměnu v již vyřčeném „bona fide.“

_{© Libor ŠTURC, Královská kanonie premonstrátů na Strahově}

Obnova interiérů baziliky v letech 2007–2009 – I. etapa

Královská kanonie premonstrátů na Strahově, jež je od roku 1846 vlastníkem areálu poutní baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, obdržela v roce 2007 individuelní grant z Finančních mechanismů Norska na 60 % finančního krytí restaurátorských prácí, které zahrnovaly malířskou a štukatérskou výzdobu interiéru od dělící římsy směrem nahoru. Grant byl udělen rozhodnutím Kanceláře Finančních mechanismů Norska v Bruselu v celkové výši 367,238 EUR. Projektu bylo přidělené číslo CZ 0018.

Na základě výběrového řízení byla pro realizaci vybrána firma GEMA ART GROUP a. s. Práce zde proběhly ve třech etapách: první etapa – 2007: presbytář; druhé etapa – 2008: tambur, kopule, lucerna, kaple sv. Jáchyma a sv. Josefa; třetí etapa – 2009: hlavní loď a boční kaple. Vlastnímu restaurování předcházel důkladný laboratorní průzkum i sondy na místě, při nichž byly zjišťovány vrstvy barev, jež byly v průběhu uplynulých staletí nanášeny na původní povrch maleb i štuků. Mimořádným objevem byl nález původních maleb a štukové výzdoby ze 70. let 17. století, jež se nacházejí v samém závěru klenby presbytáře za oltářní architekturou a nejsou běžně vidět. Rovněž průzkum fragmentů dochované původní štukové výzdoby společně s chemicko-technologickými analýzami přinesl nová zjištění, týkající se původního vzhledu a dalších změn. V průběhu prací byly zjištěny části barevného vzhledu s překvapující barokní výzdobou, jež byly následně odkryty a jsou takto prezentovány.

I. část obnovy, uskutečněná roku 2007, se zaměřila klenby nad presbytářem o celkové ploše 364 metrů čtverečných. Především zde byla zjištěna řada vážných poškození vedoucích k plošnému opadávání výmalby. Poškození byla různého druhu a byla způsobena několika příčinami. Jednou z příčin byla postupující degradace vlivem starých trhlin, způsobených otřesy zdiva při bombardování ruským dělostřelectvem v roce 1945, dále silné znečištění a zpráškovatění maleb. Následkem dřívějšího zatékání došlo ke vzniku tmavých skvrn a uvolnění omítkových vrstev od podkladu. Pod vrstvami prachu se objevily další poškození, na velké části stropu byla částečně uvolněna štuková výzdoba od zdiva kleneb a od doby svého vzniku překryta řadou přemaleb, dochovaných v různém stupni degradace podle charakteru pojiv.

Laboratorní průzkumy odebraných vzorků, stejně jako následné velkoplošné odkryvy exaktně doložily jednotlivé vrstvy, jež byly v průběhu staletí nanášeny na plastickou výzdobu stropu. Při nich se postupně ztratilo původní prostorové chápání štukatur v jeho architektonickém a tektonickém působení – tj. odlišení „rubové“ a „lícové“ strany i „zavěšení“ hmoty do nekonečného prostoru nad klenbou.

V průběhu prací byla rovněž objevena mimořádně cenná je původní, bohužel jen na několika málo místech intaktně dochovaná výzdoba ze 17. století. Skrývala se v prostoru za oltářem. Poté, co byl kolem roku 1730 stržen původní a vystavěn nový hlavní oltář, staly se tak nejvyšší části výzdoby pro diváka neviditelné a pro následné úpravy běžně nedostupné. Po očištění poskytla tato část jedinečnou možnost srovnání původního malířského rukopisu a technologie s dnes dochovaným stavem. Rovněž tak podrobný vizuální průzkum štuků doložil původní výzdobnou monochromní koncepci.

Na základě získaných informací bylo možné konstatovat, že v původním výzdobném programu nebyly štuky probarvovány celoplošně. Základem byla monochromní bílá barva, pouze lokálně zdůrazněna stínováním a případně obrysovými konturami okrovou barvou. Probarvena byla zřejmě pouze základní plocha.

Odborníkům z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky se podařilo formální analýzou společně s průzkumem archivních dokumentů rozluštit záhadu autora části maleb, známého dříve pouze jako italský malíř Jacobus. Tímto italským umělcem byl Giacomo Tencalla (1644, Bissone - 1690/1692), pocházející ze stejného rodu jako architekt baziliky Giovanni Pietro Tencalla. Ze stejného místa, ze severoitalského Ticina  pocházeli rovněž i autoři štukové výzdoby - Quirino Castelli, Carlo Borsa, Domenico Gagino a Matheo Contessi.

Po celkovém očištění, sejmutí povrchových nečistot, fixaci zpráškovatěných maleb, hloubkové injektáži byly sejmuty celoplošné přemalby.

Při rekonstrukci soch andělů na hlavní římse v presbytáři bylo zjištěno, že pod pozdějšími, v minulých opravách nanesenými tvrdými překryvnými štukovými vrstvami celopovrchových retuší se nalézá původní, umělecky velmi kvalitní povrch v provedení „leštěné běli“ s polychromní malířskou vrstvou stínování. Během prací byla zjištěna vysoká míra destrukce všech těchto kvalitních plastik a bylo nutno provést rozsáhlé rekonstrukční práce. Části soch byly v minulosti rozlámány, části zcela chyběly a byly různě doplňovány (prsty, ruce, i celé hlavy). Některé části bylo nutno rekonstruovat znovu.

II. část - kopule.

Při následující etapě, prováděné v roce 2008, bylo vystavěno lešení až do samotného vrcholu kopule. Práce probíhaly i ve dvou přilehlých kaplích na celkové ploše 263 metrů čtverečných. Zatímco štuková výzdoba plynule navazovala na presbytář a má stejné autory, v této fázi se restaurátoři setkali s dalšími autory. Obrazy v kopuli představují události ze života šesti starozákonních žen: Sáry- ženy Abraháma, Rebeky - ženy Izáka, Abigail - ženy Davida, Betsabe - matky krále Šalamouna, Judith - přemožitelky asyrského vojevůdce Holoferna a Esther - manželky perského krále Assuera; menší kartuše mají za námět modlitbu „Zdrávas Královno (Salve Regina)“. Jsou dílem německého malíře Johanna Stegera, stejně jako malby v postranních kaplích, zasvěcených svatému Jáchymovi a svatému Josefovi.

Před velkolepými oslavami korunovace sošky Panny Marie, jež se odehrály roku 1732 došlo k výrazné úpravě celého interiéru, při němž byly plochy plastické výzdoby pomalovány pestrými barvami a velké plochy pod kopulí byly dokonce vyzdobeny novými freskami s alegoriemi čtyř kontinent. Na jeho výzdobě se uplatnil olomoucký malíř Jan Kryštof Handke.

Štukový dekor byl popraskaný, vykazoval lokální poškození, nesoudržnosti způsobené oslabením pojiva štuku a místy byl výrazně poškozen mechanicky.

Aby bylo možné analyzovat jednotlivé vrstvy a skladbu materiálu, bylo nutné odebrat vzorky pro laboratorní průzkumy. Pro malby byla rovněž použita metoda infračervené reflektografie, jež umožňuje proniknout barevnou vrstvou, popřípadě přemalbou a zjistit fakta, která nejsou v běžném denním světle viditelná. Tak byly mimo jiné prokázány přípravné podkresby červenou hlinkou, které sloužily malíři pro vlastní nanášení barevných vrstev.

Silně poškozena bylo rovněž lucerna nad kopulí. Zde se k malbě a štuku připojil další materiál – dřevo, z nějž jsou vyřezány více než dva metry vysoké zlacené polopilíře, ukončené hlavami andělů a v samém vrcholu ve výšce 43 metrů v paprscích osazená holubice Ducha svatého. Dřevěné části byly v ateliéru centimetr po centimetru důkladně ošetřeny proti dřevokazným škůdcům, odstraněny novější nátěry a po vytmelení následovaly retuše a zlacení.

Při čištění štukové výzdoby bylo nutné na řadě míst odstranit pozdější nevhodné úpravy, především hliníkovou folii, jež při posledních úpravách počátkem třicátých let 20. století překryla starší zlacení. Chybějící a poškozené části bylo nutné znovu ozlatit plátkovým zlatem.

Restaurátoři museli za celý rok nespočítaně vystoupit po lešení do kopule, aby postupně sejmuli nevhodné starší tmely a přemalby a nahradili je novými s vhodnější technologií. Všechny jejich zásahy byly pečlivě konzultovány s odborníky památkové péče.

III. část - hlavní loď a boční kaple.

Když restaurátoři ve třetí etapě, prováděné v roce 2009, detailně prozkoumali stav výzdoby hlavní lodi a k ní přilehající šestici kaplí, zjistili opět její velké poškození. Bylo to především díky dřívějšímu provlhčení zdiva. To poškodilo část maleb, avšak dlouhodobým vlivem vlhkosti degradoval také materiál, z nějž byly štuky zhotoveny. Na řadě míst odpadávaly plastické ornamenty, některé železné armatury sochařské výzdoby byly zcela zrezivělé a nárůstem rzi části plastik roztrhaly. Nejvýraznější destrukce byla nalezena v kapli sv. Anděla strážného.

Nejnáročnější prací pak byla především konsolidace narušených štuků a následné rozebrání rozpadajících se částí plastik. A stejně tak náročná byla sochařská plastická rekonstrukce chybějících částí plastik – ruce, prsty, nohy i těla postav andílků.

Dalším z hlavních problémů obnovy štukové výzdoby klenby lodi byla obnova polychromní barevné výmalby štuků a jejich zlacení. Po konsolidaci a slepení rozpadlých degradovaných prvků a odstranění nepůvodních doplňků provedli restaurátoři rekonstrukci chybějících prvků, přičemž vycházeli z tvarosloví dochovaných původních plastik.

Rovněž restaurování maleb mělo před sebou nelehký úkol. Zatímco byly v hlavní lodi fresky, zhotovené Giacomem Tencallou v relativně příznivém stavu, malby v bočních kaplích byly mimořádně poškozené. Originální fresky Johanna Stegera zůstaly dochovány pouze na stěnách, zatímco jeho medailony v klenbách kaplí byly v 19. století nešťastně přemalovány olejovými barvami. Přemalba medailonů v kaplích do té míry zničila originální malby ze sedmnáctého století, že nemohly být odkryty a restaurovala se tak jen novější přemalba.

Cenné bylo zjištění, že zásadní barevné úpravy stěn a štuků, ke kterým došlo počátkem 18. století, jsou v kapli svatého Augustina a svatého Norberta dochované do té míry, že bylo možno sejmout pozdější nátěry a prezentovat zde jejich barokní podobu v pozoruhodných, a pro nás dnes nezvyklých barevných kombinacích.

Aktuality z obnovy areálu

říjen - prosinec 2018
Bylo postaveno lešení v kostele po levé straně až do presbytáře, demontován oltář v presbytáři a převezen do dílny k restaurování. Restaurátoři provádí čištění soch, maleb a výzdoby kostela pro rozšířené restaurátorské průzkumy (hlavní oltář, baldachýnový tabernákl, kazatelnu, sochy v nikách, štukové rámy nástěnných maleb v bočních kaplích, stěny presbyteria, bočních oltářů a kostela, nástěnné malby figurální a dekorativní, olejomalby a Andrýskův sál.)

Dále byla provedena demontáž na Svatých schodech a demontáž parketové podlahy v Andrýskově sále. V průběhu demontáže podlahy v Andrýskově sálu  byla zjištěna přítomnost dřevomorky. Došlo k odbornému rozebrání kachlových kamen a odvezení do ateliérů k restaurování.
Provádí se přípravné práce pro realizaci prací v ambitech a následně provedeny bourací práce ve dvorním křídle za kotelnou. Jsou vybourány novodobé podlahy a příčky dle schválené projektové dokumentace. V ambitech pokračovalo odstranění násypů nad klenbami pro nové skladby podlah a zavlhlé venkovní omítky na fasádě dvorního křídla.
Byl zhotoven a předložen rozšířený restaurátorský průzkum na hlavní oltář, kovový oltář, kazatelnu, sochy v nikách, štukové rámy nástěnných maleb v bočních kaplích, stěny presbytáře, bočních oltářů a kostela, nástěnné malby figurální a dekorativní, olejomalby a Andrýskův sál, dále na Kapli Nejdražší Krve Kristovy, Kapli sv. Andělů Strážných, Kapli sv. Augustina, Kapli sv. Josefa, loď a presbytář.

leden 2019
Stavba stavba lešení i na pravé straně interiéru baziliky od vstupu do kostela. Vzhledem ke klimatickým podmínkám jsou prováděny restaurátorské práce pouze v kostele, dále provedeno osekání vnitřních vlhkých omítek v zimní kapli. V Andrýskově sálu byl odvezen zbytek kamen a provedeno odstranění materiálu, který je napaden dřevomorkou.

únor 2019
Provádí se restaurátorské práce v kostele a zahájily stavební práce v ambitech,vlhká omítka v zimní kapli byla osekána. Aktuálně jsou doplňovány průzkumné práce a ve spolupráci s památkovými orgány projednávány jednotlivé postupy prací a to včetně detailního propracování způsobu rekonstrukcí a restaurování. V měsíci únoru byly rovněž projednávány technické záležitosti, spojené s rekonstrukcí části ambitů.

březen 2019
V měsíci březnu se uskutečnil kontrolní den v dílně restaurátora kovových částí hlavního oltáře. V Andrýskově sále započaly stavební práce, spočívající v odstranění parket a jejich následném restaurování a současně k postupnému odstraňování částí, napadených dřevomorkou, především starých násypů pod podlahou. Před započetím těchto prací byly překryty malované tapety stěn.Po dohodě s majiteli se započalo s realizací stropu nad cukrárnou. Průběžně probíhají restaurátorské práce v interiéru baziliky.

duben 2019
Pokračují práce v Andrýskově sále, na obnově severní, tzv. zimní kaple, v ambitech i na podlaze nad cukrárnou, kam byly umístěny nové nosníky. V součinnosti se zástupci památkové péče jsou zpřesňovány projektové dokumentace k jednotlivým typům obnovy.

květen 2019
V Andrýskově sále bylo dokončeno odstranění částí, kontaminovaných dřevomorkou. Do části historických sálů je připraveno nové osazení topných těles. Provádí se restaurátorské práce v kostele a provádí se stavební práce v ambitech.
Je dokončen nový strop nad cukrárnou V reprezentačních sálech budou ve 22 týdnu položeny veškeré rozvody do podlah a bude proveden záklop. V Andrýskově sále je dokončen základ pod kachlová kamna.

červen 2019
Pokračovaly stavební práce v ambitech a reprezentačních sálech. Po složitých přípravách, jež byly spojené s nemožností dostat do prostor nádvoří těžkou techniku, sundali restaurátoři pomocí jeřábu kamennou sochu sv. Norberta na nádvoří. Dodavatel prováděl v interiérech rozvody silnoproudu a slaboproudu. Úspěšně byly rovněž dokončeny tlakové zkoušky. Byl dokončen strop nad cukrárnou, závěrečné vymalování prostoru a předán majiteli. 

Na řadě míst v interiéru baziliky provádí restaurátoři očištění, konzervaci a restaurování výzdoby stěn - štuků, umělých mramorů i maleb. V průběhu restaurátorských prací byla zjištěna řada zajímavých informací, spojených s původním výzdobným konceptem baziliky. S výsledky těchto průzkumů a způsobem prezentace těchto objevů v rámci obnovy interiéru seznámíme veřejnost v brzké době.

červenec 2019
Provádí se restaurátorské práce v kostele a stavební práce v ambitech i reprezentačních sálech. V ambitech je hotová elektroinstalace a zhotovují se omítky. V bazilice bylo zahájeno malování stěn. Restaurátoři zpracovávají  návrh na provedení vnitřních okenic pro reprezentativní sály – Francouzský, Čínský a Opatský pokoj. Elektrokanál v průjezdu je dokončen, jsou odstraňovány nefunkční kabely a uprostřed osazena šachta.

srpen 2019
Byla zahájeno zhotovení podia v zimní kapli vpravo od vstupu, v bazilice pokračuje malování stěn a po levé straně byly sundány plachty z lešení, provádí se zde také další restaurátorské práce, byla dokončena oprava schodů u sv. Norberta. Pokračují stavební práce v ambitech, 1 NP dvorního křídla a reprezentačních sálech.  Před zhotovením nové omítky na fasádách musí být odstraněn stávající akrylátový nátěr z fasády, který se loupe.

Bylo také postaveno lešení kolem sochy sv. Norberta a kolem soch byla provedena i sonda. Nebyl učiněn žádný nález, proto bude od základů sochy terén postupně sesvahován a v další etapě bude provedena úprava dle historických dokumentů.

září 2019
Provádí se restaurátorské práce v kostele, byly zahájeny práce na omítkách kleneb v 1. NP ve dvorním křídle, základy pod kamenné portály, osazování kamenných portálů, rozvody topení ve dvorním křídle, rozvody elektroinstalace, hydroizolace v ambitech a pokračují stavební práce ve 2. NP dvorního křídla pravé rezidence. Dále se řešily otázky, spojené s opravami historických kovářských prvků, např. mříží v nadsvětlících.

říjen 2019
Na celém lešení v kostele se sundává ochranné plachty z důvodu přístupu světla pro restaurátory. Pokračují restaurátorské práce v kostele, omítky kleneb v ambitech, jsou vyhotoveny základy pod kamenné portály, osazování kamenných portálů a pokračují stavební a restaurátorské práce - pokládka podlah v reprezentativních sálech ve 2. NP dvorního křídla pravé rezidence. Dne 23.října 2019 byl proveden kontrolní den u restaurátora PhDr. Norberta Riegla, který provádí restaurování stříbrného svatostánku do kostela a ostatní kovové prvky. Práce probíhají v souladu s harmonogramem stavby a po demontáži celého lešení v kostele ( po dokončení vitráží ) bude svatostánek osazen na své místo.

listopad 2019
Byl proveden vzorku omítky na fasádě. Bylo rozhodnuto, že do konce roku 2019 bude sundán pouze nátěr a nová fasáda dvorního křídla bude provedena na jaře roku 2020.Na sousoší sv. Norberta byla zrestaurována a osazena zpéět socha anděla. V bazilice pokračuje demontáž lešení.  Nadále zde ale pokračují restaurátorské práce, zhotovují se štukové omítky kleneb v ambitech, rozvody elektroinstalace a ozvučení.  při demontáži lešení byly zpět osazeny konzoly pro zavěšení lustrů.V Andrýskově sále se provádí montáž zrestaurovaných kachlových kamen. V podlahách budoucího muzea byly dokončeny hrubé rozvody elektroinstalace v muzeu.  Byla provedena betonáž průjezdu a v ambitu kolem podlahových konvertorů.

prosinec 2019
Aby bylo možné započít s restaurátorskými pracemi v reprezentativních sálech bylo třeba osadit zde dveře a radiátory topení. Dodavatel v této době zpracovává podrobný harmonogram prací tak, aby bylo zřejmé, které práce budou prováděny od ledna 2020. Samostatně bude připraven harmonogram na fasády objektu, který bude odsouhlasen do konce ledna 2020.

V interiéru baziliky byly dokončeny restaurátorské práce stěn kaplí a hlavní lodi a zbývající práce se soustředí na dokončení presbytáře. Z větší části interiéru baziliky bylo odstraněno lešení.

leden 2020
Pro ukončení restaurátorských prací v reprezentativních sálech byly osazeny dveře a radiátory topení. Kromě Francouzského sálu je v prostorách opět možno vytápět. Byly dohodnuty návrhy na vnitřní nadsvětlíky dveří ve dvorním křídle.

Po demontáži lešení v kostele byl před vánočními svátky proveden úklid. V prostorách ambitové kaple a části rezidence se provádí práce na elektroinstalaci, pokládka dlažby a obkladů. Bylo dohodnuto, že vitráže v presbytáři se začnou osazovat po polovině února. Následně budou dokončeny restaurátorské práce v presbytáři a osazen svatostánek. Dlažba v ambitu byla položena dle požadavku, zbývá provést soklík na stěnách.

únor 2020
Pokračují restaurátorské práce v presbytáři baziliky a dále se provádí restaurátorské práce v Andrýskově sálu, Francouzském sále a Čínském salonku. V ambitu a dvorním křídle jsou dokončeny obklady, dlažby a vzduchotechnika.

Uživatel ŘK farnost má připomínky k ozvučení baziliky. Investor - Královská kanonie premonstrátů považuje současný stav ozvučení kostela za naprosto nevyhovující pro potřeby probíhajících bohoslužeb. Probíhají jednání mezi investorem a dodavatelem k vyřešení této situace. Od března je naplánováno malování především na schodech na kůr z Francouzského sálu, strop Francouzského sálu, sociální zařízení a kuchyňka u reprezentativních sálů, opatský pokoj a ambity. Byla zahájena kompletace elektro. Ve dvoře ambitů byly zahájeny sadové úpravy zemními pracemi a pokládkou ležaté kanalizace.

březen 2020
Vzhledem k situaci s nařízením vlády o nouzovém stavu a karanténě 21 obcí na Olomoucku byly práce na stavbě pozastaveny. Restaurátorské práce jsou prováděny pouze v reprezentačních sálech a stavební práce pokračují zemními pracemi v ambitech a opravách omítek fasád.

duben 2020
Provádí se kompletace opravy omítek fasád ve dvorním křídle a ambitu, restaurátorské práce ve Francouzském sále a výkop v ambitech pro chodníky. Socha sv. Norberta byla po zrestaurování osazena zpět na podstavec. Dokončuje  se obkládání stěn HPL deskami v ambitu u sociálních zařízení. Investor, Královská kanonie premonstrátů na Strahově vyslovil nespokojenost s realizací ozvučení baziliky. Požaduje uskutečnit jednání s dodavatelem na odstranění této závady

květen 2020
Provádí se malování v prostorách, kde jsou hotové omítky. Bylo dokončeno restaurování v kapli sv. Norberta i v presbytáři. Provádí se kompletace opravy omítek fasád ve dvorním křídle a ambitu, restaurátorské práce ve Francouzském sále a Andrýskově sále. Byly dokončeny práce na sociálním zařízení v ambitu. Pokračují práce na sadových úpravách.  Práce uvnitř baziliky budou dokončeny do 22.5.2020 a následně bude demontováno lešení. 25.5.2020 bude zahájeno zpětné osazení restaurovaného svatostánku na oltář v bazilice.

červen 2020
Pokračují práce na výmalbě hotových prostor. Restaurátoři kamene na všech kamenných portálech odstranili všechny novodobé kovové zámky, závěsy a skoby. Dodavatel provedl sondu ve zdivu kostela nad soklem kostela – vrchní část kamenného soklu se nebude snižovat. Sokl obíhá po celém obvodu kostel. Omítnuté a natřené cihelné zdivo bude mezi kameny nahrazeno kamenným obkladem. Byly dokončena štukové omítky fasád, pokračují restaurátorské práce ve Francouzském sále, Andrýskově sále a na kazatelně v bazilice. Koncem měsíce byly dokončeny štukové omítky fasád a provádí se nátěr, pokračují restaurátorské práce ve Francouzském sále, Andrýskově sále a na kazatelně v bazilice. Byl osazen stříbrný svatostánek na oltáři. Zahájila se pokládka vlysů ve Francouzském sále Pokračují práce na sadových úpravách. Dokončeny nátěry sloupů u zasklených ambitů, pokračují práce na sadových úpravách a provádí se restaurování vnitřních dveří.

červenec 2020
Dokončeny restaurátorské práce ve Francouzském  a Andrýskově sále a to včetně  restaurování stropu Andrýskova sálu, štukové omítky fasád. Provádí se nátěr, pokračují restaurátorské práce na kazatelně baziliky. Bylo dokončeno restaurování kachlových kamen. Zahájeno dláždění  části prostor areálu žulovými kostkami, velkoformátovou dlažbou a začalo se se zhotovením mlatových chodníků.

srpen 2020
Pokračovalo se v dokončovacích pracích jak v interiéru baziliky, tak i v zasklených ambitech a přilehlých technických prostorách vč. úprav odvodňovacích žlabů s revizní šachtou, byly zahájeny práce na úpravě vstupního portálu do jižního křídla z průjezdu. Ve druhé polovině srpna byly dokončeny všechny stavební práce v historických sálech rezidence. Započalo se s očištěním interiéru baziliky pomocí plošiny.

září 2020
Probíhají dokončovací práce na jednotlivých úsecích - především na sadových úpravách, úpravy odvodnění a čištění podlah.  Došlo k přestěhování lavic na původní místa. Do konce měsíce září byly dokončeny drobné úpravy restaurovaných ploch, opravy a nátěry dveří a vrat, rovněž bylo dokončeno čištění baziliky od římsy dolů.  Dokončily se práce na sadových úpravách ambitového nádvoří – konkrétně mlatové chodníků a terénních úprav.

Dne 23. října 2020 byla kolaudací komisionelně převzata vykonaná práce.

říjen - prosinec 2020
V následujících  týdnech do konce roku 2020 probíhaly práce na přípravě nové expozice Svatokopeckého muzea, především instalace vitrín a dalších výstavních prvků.

leden - březen 2021
V této době pokračovala příprava nové expozice Svatokoeckého muzea. Práce se zaměřila především na dokončení instalace vitrín, dále byly zhotovovány jednotlivé instlační prvky pro uchycení exponátů. V závěrečné fázi byly do vitrín postupně umísťovány nově restaurované exponáty a vitríny byly doplněny popiskami. Poslední fází byla příprava pokladny a zajištění souvisejících nezbytných úkolů (zprovoznění internetu pro prodej vstupenek, bezpečnostních systémů apod.).

Ozvěny v tisku:
Česká televize 20. 8. 2020

Česká televize 22. 1. 2020

Česká televize 12. 10. 2016

idnes.cz 2. 3. 2019

olomoucky.denik.cz 2.3. 2019

olomoucky.denik.cz  5. 6. 2020

olomoucky.denik.cz 21. 12. 2019

stavebnictvi3000.cz

olomoucky.denik.cz 8. 9. 2018

archiveb.cz

idnes.cz 20.10.2016