V letech 2009–2010 proběhla velmi náročná rekonstrukce Filosofického sálu Strahovské knihovny. Tato oprava byla součástí většího celku rekonstrukčních prací, které zahrnovaly opravu střech nad knihovními sály a dalšími přilehlými prostorami. Rekonstrukce probíhala celou dobu za plného provozu knihovny. Cílem projektu byla revitalizace knihovního sálu, záchrana pro budoucí generace a instalace nových technologií.
Projekt je realizován za podpory z programu Finančních mechanismů EHP/Norska, číslo projektu CZ0161.
Realizátor: Královská kanonie premonstrátů na Strahově
Partner: Národní archív ČR
Celkové oprávněné náklady: 1 873 430 EUR,
Grant Finančních mechanismů EHP/Norsko: 1 592 415 EUR
Realizace projektu: 02/2009 – 12/2010
Cílem předkládaného projektu je obnova kulturního dědictví s nadnárodním významem - Strahovské knihovny, která je součástí komplexu Strahovského kláštera pocházejícího ze 12. století. Záměrem projektu je restaurování Filozofického sálu - obnova mobiliáře knihovy, restaurování nástropní malby a kazetové podlahy, které se nachází ve Strahovské knihovně. Sál o půdorysu 32 x 10 m a 14 m vysoký s více než 60 000 svazků bude po vstupním technologickém průzkumu restaurován, dojde k odstranění nevhodných přemaleb a úprav z padesátých let 20.století.
Projekt "Rekonstrukce Strahovské knihovny. Restaurování Filozofického sálu", je součástí celkového záměru "Rekonstrukce Strahovské knihovny". Časově navazuje na projekt opravy střech nad oběma sály (pozn.: Filosofický a Teologický sál) Strahovské knihovny financovaný částečně z vlastních zdrojů a dotace z Magistrátu hlavního města Prahy. V budoucnu se plánují další projekty opravy interiéru (kromě Filozofického sálu), a to vybudování nové tresorové místnosti, rekonstrukce depositářů, výstavba depozitářů nových, nový vstup do knihovny, studovna pro veřejnost, nový protipožární systém (hašení plynem), výtah a prostory pro sociální zázemí.
Nástropní malba se jeví z běžného pohledu v relativně dobrém stavu. Teprve při podrobném průzkumu z ochozu knihovny a z lešení je vidět současný stav památky. Povrch malby je pokryt tenkou našedlou vrstvou nečistot, což opticky znevýrazňuje barevnost díla. Maulbertschova malba je ve vnějším provedení lehká, vzdušná a není v křiklavém koloritu, což dokládají již dříve i nyní provedené sondy do povrchových nečistot. Na mnoha místech jsou patrné zásahy z opravy, která proběhla v první polovině 20. století. Barevnou vrstvu překrývají lokální přemalby kopírující originál (obloha) a ztmavlé retuše. Zřetelné nevhodné přemalby jsou rovněž na červených drapériích. Nedokonalá rekonstrukce malby je patrná zejména na střední části západní stěny, kde došlo asi k opravě zatečení vody a kde zemité pigmenty zpráškovatěly. V těchto místech je i velká svislá statická trhlina.
Kolem celého sálu je ve výšce cca 8 m vystaven ochoz, který je přístupný po dvou točitých dřevěných schodištích (již zrekonstruovaných). Všechny stěny a prostory mezi okny jsou obloženy knihovnami dosahujícími až k ochozu, nad ochozem je další řada knihoven (vysokých cca 4 m) dosahující až ke klenbě s freskou. V sálu je 8 ks dveří – dvoje vchodové dveře, jedny do depozitáře, jedny jsou zaslepené, dvoje vedou ke schodištím na ochoz (dříve kašírované jako knihovny), poslední pár dveří vede z ochozu do depozitáře. Dále je zde 6 ks vysokých oken v dolní části a 7 ks nad ochozem. Niky oken a dveří jsou obloženy táflováním a jsou bohatě zdobené profilovými zlacenými lištami a zlacenými řezbami. Celá konstrukce ochozu a jednotlivé knihovny jsou zdobené zlacenými řezbami v podobě patek a hlavic pilastrů, listových girland se stuhami, částí figur apod. Balustráda ochozu je osazená velkými zlacenými vázami. Ve spodní části jsou knihovny vybaveny dvoukřídlými skříňkami. Podlaha Filosofického sálu je pokryta čtvercovými parketovými kazetami. V čelech sálu jsou nad ochozem velké zlacené sochy andělů.
Rekonstrukce probíhá za plného návštěvnického provozu. Děkujeme návštěvníkům, že zakoupením vstupenky přispívají na tuto renovaci, která bude ukončena v závěru tohoto roku.
Opat Václav Mayer se v poslední čtvrtině 18. století vybudovat pro četné přírůstky knihovny nové knihovní prostory. Na místě původní sýpky nechal pro tento účel vystavět Filozofický sál. Tento sál byl vybudován Janem Ignáciem Palliardim, naturalizovaným italským architektem. Průčelí bylo vybudováno již v roce 1783, interiér z ořechového dřeva byl převezen ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Rozměry budoucího sálu byly přizpůsobeny rozměrům polic. Interiér byl instalován v letech 1794 – 1797 jeho původním autorem Janem Lahoferem z Tasovic a upraven do raně klasicistní podoby. Udivující rozměry sálu (délka 32m, šířka 10m a výška 14m) jsou umocněny monumentální nástropní malbou, kterou vytvořil vídeňský malíř Franz Anton Maulbertsch. 8. srpna 1793 začal opat jednat s F. A. Maulbertschem, jehož fresky poznal v Louce, kde Maulbertsch vymaloval roku 1776-78 strop knihovny freskou „Duchovní vývoj lidstva“. Základní myšlenkou bylo znázornit, jak filozofie a vědy současně s náboženstvím se od počátku světa zdokonalovaly, až konečně vyspěly ke křesťanství. Jako záruka tomuto hledání je postavena do středu fresky Boží Prozřetelnost, obklopená ctnostmi a neřestmi. Vývoj lidstva počíná jeho úsvitem, který je spojen se starozákonními motivy. V centru dění jsou tu desky s Desaterem a Mojžíš, za nimi se nachází Archa úmluvy. Mezi dalšími je tu vyobrazen Adam s Evou, Kain a Ábel, Noe, Šalamoun a David. Na levé straně sledujeme vývoj řecké civilizace od mythických dob přes dobu Alexandra Velikého až k filozofům Sokratovi, Diogenovi a Démokritovi. Na pravé straně je zobrazen vývoj věd (např. Aeskulapos, Pythagoras, Sokrates ve vězení. U nápisu Wenceslaus Secundus, hic primus, který sděluje, že zakladatel sálu Václav Mayer byl druhým opatem se jménem Václav, v knihovně však prvním, je zobrazena skupina poražených bludařů jako narážka na francouzské encyklopedisty. Jejich Encyklopedie je však uložena v sále mezi prvními svazky, což svědčí o liberalitě tehdejšího ovzduší na Strahově. Na protější straně lze vidět především novozákonní motiv – řeč sv. Pavla u oltáře neznámého boha na Areopágu v Athénách. V pravém rohu stojí český zemský patron sv. Václav, v levé ruce třímá prapor se svatováclavskou orlicí. Stařena u jeho pravé ruky je jeho babička sv. Ludmila. Pod ním, mezi čtyřmi církevními otci Jeronýmem, Ambrožem, Augustinem a Řehořem stojí i sv. Metoděj, který christianizoval Velkou Moravu, a druhý pražský biskup sv. Vojtěch. Jako poslední v řadě s ozářenou tváří a s opatskou berlou v ruce hledí do sálu jeho zakladatel opat Václav Mayer. Napravo od něj klečí další čeští zemští patroni sv. Jan Nepomucký a sv. Norbert, zakladatel premonstrátského řádu. Na přelomu 19. a 19. století se knihovna stala proslulou v evropském kulturním prostředí. Četné návštěvy významných osobnosti byly již od roku 1792 zachycovány v nejstarší knize návštěv. Do knihovny, které ovšem vládla klášterní klausura, byl zprvu ženám přístup umožňován jen sporadicky. Jednou z prvních byla lady Emmy Hamilton, která knihovnu navštívila v r. 1800 spolu se svým manželem, britským archeologem a státníkem, sirem Williamem Hamiltonem, a svým milencem, vítězem od Trafalgaru, admirálem lordem Horatiem Nelsonem. Další významnou ženou, která navštívila knihovnu 17. června 1812 byla rakouská rakouská princezna a choť Napoleona Bonaparte Marie Ludvika. Na podzim téhož roku poslala Strahovské knihovně kromě dalších knih a vídeňského porcelánového servisu čtyřsvazkové dílo o prvním museu v Louvru. Když byla tato exkluzivní publikace dokončena rozkázal údajně Napoleon zničit celý náklad a ponechal si pouze tři nebo čtyři kompletní řady. Obával se totiž, že jeho pověst bude poškozena tím, že je v díle uveden původ celé řady exponátů, uloupených především v Itálii. Knižní dar byl uložen v přebudované vysoké skříni, která dominuje ostatnímu nábytku v sále. V sálu je umístěna busta strahovského bibliotékáře a archiváře převora Cyrila Straky, který se podílel významnou měrou nejen na katalogizačních pracích, ale i na zpřístupňování knihovních a archivních materiálů veřejnosti především v první čtvrtině 20. století. Byl také jedním z nejlepších znalců české knižní vazby. Právě on pojmenoval sály knihovny podle tradičního rozdělení studií na Filozofický a Teologický sál. Kromě filosofie, která původně v sobě slučovala všechny vědy, tu můžeme najít díla i z oblasti dalších věd, které byly vyučovány na univerzitách, tedy astronomická, matematická, historická, filologická a další. Celkový počet svazků v tomto sále přesahuje 33 000 kusů.
Restaurování Filozofického sálu provádí na základě výsledků výběrového řízení firma GEMA ART GROUP a. s. Rekonstrukce začala 7. července 2009. V první fázi budou provedeny přípravné práce, demontáž parketové podlahy a odstěhování knih ze sálu.
Červenec 2009: ze sálu byl odstěhován mobiliář, částečně odstěhovány knihy, a probíhala pasportizace a zaměření parketové podlahy. Podlaha se skládá z 556 parketových čtverců (dohromady je to více než deset tisíc jednotlivých kusů dřeva), které jsou na vrstvě pilin upevněny na spodní prkenné podlaze. Parketové čtverce budou demontovány a restaurátorsky ošetřeny.
Srpen 2009: ze sálu byly odstěhovány zbylé knihy a postaveno lešení pro snadnější přístup restaurátorů ke skříním. Byla demontována parketová podlaha. Probíhá pasportizace a detailní průzkum skříní.
Září 2009: bylo provedeno roztřídění parketových čtverců kazetové podlahy do čtyř skupin podle míry poškození. Pro každou ze čtyř skupin se na vybraném vzorku parket provádí zkouška čištění a restaurování, následně bude provedeno restaurování v plném rozsahu. V celém sále bylo namontováno lešení. Byl zhotoven restaurátorský průzkum mobiliáře (např. dřevěných historických skříní), provádí se průzkum kazetové podlahy a rovněž byl zahájen průzkum nástropní malby.
Říjen 2009: Ze skříní byly částečně demontovány odnímatelné ozdobné prvky a restaurátoři začali s odstraňováním vrstev starých laků. Pokračoval průzkum nástropní malby, především s ohledem na rozsah novějších přemaleb, na stará zatečení a poškození malby a na praskliny v klenbě.
Listopad a prosinec 2009: Probíhá snímání starých laků a nátěrů z knihovních skříní, byly demontovány odnímatelné prvky, u nichž je nutné provést další opravy (dvířka od spodních částí skříní, police na knihy, zábradlí na galerii, kde se bude vyměňovat podlaha). Nástropní malba byla očištěna od prachu a nečistot a z praskliny, která bude nově ošetřena, vyňaty vypadávající části tmelů.
Leden až březen 2010: Po očištění knihovních skříní jsou vnitřky výklenků na knihy nově natírány modrou barvou ve stejném odstínu jako předchozí s odolnějším složením. Začíná obnova zlacení neodnímatelných dekorativních prvků, schválena je definitivní úprava povrchů skříní. Prasklina na nástropní malbě byla zatmelena.
Duben a květen 2010: Bylo dokončeno restaurování nástropní malby a sňato lešení, které ji zakrývalo. Přes pokračující restaurátorské práce na skříních je opravená malba nyní viditelná i pro běžné návštěvníky knihovny.
Červen a červenec 2010: Probíhají finální povrchové úpravy korunní římsy a táflování ve dveřních a okenních nikách. Pokračují restaurátorské práce na historických knihovních skříních a kazetové parketové podlaze. V červenci jsou prováděny také zlatnické práce na řadě historických prvků (například na táflování v okenních nikách, na římse a zábradlí na ochozu, na knihovních policích). V restaurátorských ateliérech pokračují práce na dřevených sochách andělů (v životní velikosti).
Srpen a září 2010: Byla dokončena povrchová úprava skříní (kromě odnímatelných prvků, jejichž pozlacování ještě probíhá), dokončuje se povrchová úprava dveří a dvířek. Na začátku září začalo stěhování knih zpět do sálu. Bylo nainstalováno a odzkoušeno nové osvětlení. Postupně je demontováno lešení a osazována podlaha na galerii.
Říjen a listopad 2010: Knihy byly nastěhovány zpět do sálu, dokončeno zlacení skříní a odnímatelných prvků, které byly připevněny zpět na původní místa. V závěrečné fázi rekonstrukce byla nazpět osazena parketová podlaha.
Po slavnostním otevření 9. prosince 2010 je knihovna opět zpřístupněna veřejnosti.
