Odpustky

Odpuštění hříchů přijímáme ve svátosti smíření. Ale, i když nám Bůh odpustí, přesto po hříchu zůstávají škody. Ty jsme povoláni odstraňovat ať už snahou o vlastní obrácení, nebo nápravou toho, co jsme pokazili. Odpustek je forma pomoci ze strany církve. Ta k naší snaze přidává přímluvu členů církve nebo svatých v nebi a zásluhy Ježíše Krista, nad nimiž jí On svěřil pravomoc. Církev vyhlašuje, kde a jakým způsobem je tato pomoc dosažitelná.

Kříž Páně je brána milosrdenství. Ježíš o svém ukřižování mluví jako o vyvýšení a říká v Janově evangeliu 12,32 „A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě.“

Ježíš nám zjevuje, co je Božím přáním pro každého člověka, když říká: „Přišel jsem, aby lidé měli život a měli ho v plnosti.“ Boží milosrdenství nás touží uzdravit ze všeho, co nám brání plně žít a milovat. Pojem „odpustek“, ačkoli je dnešnímu člověku poněkud vzdálený a může vzbuzovat i nepříjemné asociace, ve skutečnosti vyjadřuje úplnost Božího uzdravení. Tam, kde člověk otevře Bohu své srdce, Bůh nejen štědře odpouští, ale pomáhá nám i s následky hříchu a hojí rány duše. V našem úsilí o nápravu toho, co jsme způsobili hříchem, nejsme sami. I tady nás Bůh provází jako přítel a lékař. Zve nás, abychom se vzájemně podporovali modlitbou a skutky lásky. Jsme dokonce ujištěni, že naše modlitba dosáhne i za hranice smrti a může pomoci zemřelým. Tím se posiluje pouto mezi nebem a zemí, časem a věčností, světem viditelným a neviditelným. Dostáváme šanci vyjít ze sebestřednosti, naše srdce se rozšiřuje a zrajeme ve schopnosti žít hluboké vztahy: s Bohem i lidmi. Nám poutníkům na této cestě pomáhají i svatí v nebi. Ti už přebývají tam, kde je náš cíl, a jsou svědky toho, jak velké věci může s člověkem Boží láska učinit.

Níže nabízíme přehled svátostných i nesvátostných prostředků, které církev doporučuje pro setkání s Bohem.

Podmínky pro každodenní získání plnomocných odpustků

při zachování základních pravidel:

  • nemít zalíbení v žádném hříchu
  • být očištěn svátostí smíření
  • být občerstven svatým přijímáním
  • pomodlit se na úmysl Svatého otce

Účast na společně slavené:

  • mši svaté

všední dny: 7:15 a 18:00
neděle: 10:00 a 18:00

  • liturgii hodin

všední dny: 6:30 ranní chvály a modlitba se čtením; 17:00 nešpory
neděle: 6:30 ranní chvály a modlitba se čtením; 19:30 nešpory

  • křížové cestě (v době postní)
  • kající pobožnosti (21.3., 28.3., 4.4. po večerní mši svaté)
  • modlitbě růžence (společně se modlíme růženec v měsících květnu a říjnu)

Při společné či osobní:

eucharistické adoraci po přiměřenou dobu, zakončené modlitbou Páně, Vyznáním víry a Mariánskou modlitbou


Další možnosti získání plnomocných odpustků mimo liturgické dění v bazilice

 

při zachování základních pravidel:

  • nemít zalíbení v žádném hříchu
  • být očištěn svátostí smíření
  • být občerstven svatým přijímáním
  • pomodlit se na úmysl Svatého otce

Odpustky se též budou vztahovat na skutky milosrdenství projevené v přiměřené míře:

  • tělesného: sytit hladové, dát napít žíznivým, oblékat nahé, přijmout cizince, pečovat o nemocné, navštívit vězně, pohřbít mrtvé
  • duchovního: radit pochybujícím, učit neznalé, napomínat hříšníky, těšit zarmoucené, odpouštět urážky, trpělivě snášet protivné lidi, modlit se k Bohu za živé i zemřelé

Velkoryse projevený kající duch, zejména formou pátečního pokání:

  • zdržet se zbytečného rozptylování (skutečného i virtuálního)
  • zdržet se zbytečného konzumu (půst, abstinence v různých formách)
  • darem přiměřené finanční částky chudým, potřebným (sbírky na obranu života: nenarozených, opuštěných dětí, mládeže v nesnázích, starých lidí v nouzi, osamělých, migrantů…)
  • dobrovolná činnost v zájmu společnosti