Bratři, kteří žijí zasvěceným životem podle řehole sv. Augustina a kteří pokračují v životě, jehož směr ukázal jejich zakladatel, sv. Norbert.
Od roku 1143, kdy byl na západní straně petřínského kopce, zvaného Strahov, založen první premonstrátský klášter v českých zemích, se stali „bílí bratři“, jak jsou někdy premonstrátští řeholníci označováni, nedílnou součástí duchovních i kulturních českých dějin. Strahov, jenž jeho zakladatelé kníže Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík nazvali „Sion“, byl ve své historii nejen centrem vzdělanosti a kultury, ale stejnou měrou i centrem duchovním – místem, kam se lidé přicházejí setkat s Bohem, skrze liturgické slavení a tak zaslechnout Boží hlas. Tím Strahov v dávných dobách byl, ale tím Strahov chce být i dnes. Strahovská opatská bazilika je navíc místem, kam byly roku 1627 přeneseny ostatky jejího zakladatele – svatého Norberta, čímž se Strahov stal jeho jakýmsi pomyslným duchovním středem.
Styl života, který žijí premonstráti, je inspirován komunitou, kterou založil sv. Augustin z Hippo (354 – 430) poblíž svého biskupského domu v Hippo. Ten zde shromáždil společenství stejně smýšlejících bratří, pro které napsal pravidla života, kterým říkáme řehole. Tato starodávná řehole je základem způsobu našeho života i dnes, byť v dnešních podmínkách vyžaduje přizpůsobení.
Na dalších stránkách bychom vás rádi stručně seznámili s dějinami premonstrátského řádu, dále s životem v klášterní komunitě, premonstrátskou spiritualitou a také se společenstvím třetího řádu. Třetí řád jsou ti křesťané, kteří žijí nadále ve světě, ale rozhodli se připojit k premonstrátskému řádu tím, že přijali některé prvky jeho života do života svého.
