Prohlídka kláštera

Tato část prohlídky zahrnuje nejstarší prostory klášterního komplexu: klášterní ambity s rajským dvorem, kapitulní síň, románské sály a dva klášterní refektáře — zimní a letní refektář.

Kapitulní síň bývala v historické době kláštera nejdůležitější místnost. Zde se do kláštera přijímalo, zde se řeholníci denně scházeli, odtud byly také vypravovány jejich pohřby.

Ambity

Původní románské křížové chodby o délce 40 metrů byly rekonstruovány na přelomu 16. a 17. století. Na jejich vnitřních stěnách je dochováno románské kvádříkové zdivo z opuky. Ve východní části je částečně rekonstruován vstup do románské kapitulní síně. Na nárožích jsou z části dochovány fresky Siarda Noseckého z r. 1727 s náměty ze života sv. Norberta.

Klášterní křížová chodba byla původně hlavní komunikační trasou kláštera. Měla spojovat všechny důležité místnosti. Dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby a stavebně-historického průzkumu z poloviny 20. století.

Rajský dvůr

Ve středu dvora se nachází unikátní lichoběžníková cisterna o rozměrech 13 x 11 metrů. Její románské základy byly objeveny v 50. letech 20. stol. Počátkem 90. let byl bazén rekonstruován. Je zásobován vodou z historického klášterního vodovodu.

Rajský dvůr má překvapující rozměry. Jeho středem je vodní nádrž, jejíž románské základy byly objeveny při průzkumu mezi léty 1951 a 1954.

Kapitulní síň

Byla budována v letech 1750–1753 poté, co byla stržena původní románská síň, jež byla poškozena při bombardování Prahy francouzskými vojsky roku 1742. Klenbu pokrývá freska Siarda Noseckého s námětem „Vstaň a choď – uzdravení nemocného u rybníka Bethesdy“.

Oltář s obrazem „Blahoslavený Heřman Josef před Pannou Marií“ je vytvořen dle předlohy A. van Dycka. Stěny zdobí cyklus závěsných obrazů od Franze Lichtenreitera: Svatý Norbert; Blahoslavená Gertruda; Blahoslavený Milo; Blahoslavený Gerlak; Svatý Siard; Svatý Gottfried; Svatý Augustin.

freska Siarda Noseckého s námětem „Vstaň a choď - uzdravení chorého u rybníka Bethesdy“

Románské sály

Prostory bývalého klášterního cellaria, tj. zásobárny potravin. Původně dvojlodní prostor z přelomu 12. – 13. století byl renesančně upraven počátkem 17. století a zaklenut barokní klenbou v letech 1671–1674. Do dnešního stavu byly prostory upraveny v roce 1950.

V první ze sálů je podrobný model celého areálu kláštera v měřítku 1:100,  druhý sál je souhrnně věnován premonstrátskému řádu, vzniku a vývoji strahovského kláštera. Snímky se zvukovým komentářem přibližují klášter včetně klauzury, tedy části veřejnosti nepřístupné, sloužící výhradně členům řádu.

Třetí část expozice obsahuje cyklus monumentálních obrazů J. J. Heringa z počátku 17. století  se scénami ze života zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta. Jsou zde též artefakty, sloužící jednou za padesát let při oslavách přenesení jeho ostatků do Prahy.

Románské sály byly původně klášterní spižírnou.  Do dnešní podoby byly zrekonstruovány během 50. let 20. století.

Letní refektář

Jídelní sál z roku 1691 projektoval burgundský architekt Jan Baptista Mathey. Po obvodu stěn je portrétní galerie obrazů z konce 17. stol. s významnými osobnostmi strahovského kláštera. Na stěně je zavěšeno lektorium, používané pro čtení v průběhu jídla. Klenba je pokryta freskou od premonstráta a malíře Siarda Noseckého (1693-1753) s námětem „Nebeská hostina spravedlivých s Kristem jako hostitelem” z let 1743–1745.

Letní refektář, neboli klášterní jídelna, byla vybudována v době barokizace klášterního komplexu. Jeho mohutná stavba vyčnívá z klášterní budovy do konvetní zahrady. Strop je zdobený freskou Siarda Noseckého.

Zimní refektář

Jídelní sál, zbudovaný koncem 17. století pro stolování členů konventu v topném období. Klenba sálu je pokryta štukovou výzdobou, na čelní stěně je umístěn rozměrný obraz Jana Jiřího Heinsche (1647 – 1712) s námětem Kristus po postu obsluhován anděly. Malba byla zhotovena pro refektář profesního domu jezuitů na pražské Malé Straně. Na Strahov se dostala až koncem 18. století.

Historická fotografie Zimního refektáře.

Tyto prostory je možné navštívit pouze jako součást Společného prohlídkového okruhu, který zahrnuje knihovnu, Strahovskou galerii a tyto prostory kláštera. V případě, že se v klášteře koná výstava, je možné tyto prostory navštívit také jako součást výstavy, protože tyto prostory slouží také jako výstavní prostory.

Otevírací doba

Strahovská galerie

Pondělí - Neděle 9:00-17:00
Štědrý den (24. 12. 2024), Boží hod Vánoční (25. 12. 2024), Velikonoční neděle (31. 3. 2024) Zavřeno
Silvestr (31. 12. 2024) 9:00-12:00
Nový rok (1. 1. 2025) 12:00-17:00

  • Vstupenky se prodávají do 16:00.
  • Poslední vstup na společný okruh, jehož součástí je Strahovská galerie je v 16:15.
  • Před vstupem na společný okruh je třeba si odložit zavazadla ve skříňce v pokladně v kostele sv. Rocha poblíž hlavní klášterní brány.

Nákup vstupenek

Vstupenku na společný prohlídkový okruh (Knihovna, Galerie a historické prostory kláštera) lze zakoupit na tomto odkazu: