Opatství je část kláštera, kterou obývá opat. V minulosti byly součástí opatského bytu i prostory reprezentativní, které sloužily pro setkávání s významnými hosty. Z provizoriátu se řídil hospodářský provoz kláštera, bydlel zde provizor a byly zde kanceláře klášterních úředníků. Velikosti klášterního majetku odpovídala i velikost budovy. Ta je barokního původu a vevnitř se nacházela také kaple, přiléhající ke kostelu.
Nezaměnitelná silueta Strahovského kláštera, která je tvořena především dlouhou stěnou budovy opatství. Ta vnikala postupně, z původně samostatně stojící gotické budovy, až do podoby barokní, jež má v současnosti.
Do vnitřního nádvoří kláštera se vstupuje průjezdem v budově provizoriátu; označení získala podle toho, že byla původně určena pro provizora kláštera. Ten se vedle duchovní činnosti stará rovněž o hmotné záležitosti a potřeby kanonie. Stavba z konce 17. století, kde byla rovněž dříve umístěna ústřední kancelář kanonie, nese průčelí se sochou sv. Norberta. Kamenná skulptura byla zhotovena v roce 1740 za opata Mariana Hermanna. V interiéru budovy se mj. nacházela provizorská kaple s oratoří, směřující do baziliky. K budově provizoriátu přiléhá z jižní strany prelatura - obydlí opata. V podzemí dlouhé patrové stavby jsou částečně dochované románské sály. Dnešní stavba je dílem opata Jana Lohelia (kolem 1600) a jeho následovníků, dokončena byla 1682 opatem Hyacintem Hohmanem. Ze zaklenutého předdveří směřuje schodiště do patra, kde se kromě opatova bytu nacházely reprezentační prostory. Největším sálem tohoto křídla je bývalá opatská jídelna. Nástropní malba je dílem Siarda Noseckého z doby kolem r. 1727. Představuje starozákonní scénu „Hostinu u krále Baltazara“. Malované supraporty s pohledy do romantických krajin jsou z doby kolem roku 1800. Stěny jídelny do poloviny 20. století rovněž pokrývaly bohaté ornamentální malby. K jídelně přiléhaly další prostorné sály pro přijetí hostů, ty byly vyzdobené množstvím obrazů a historického nábytku.
Na samém konci budovy je umístěna bývalá opatská kaple, zasvěcená sv. Janu Křtiteli z r. 1686. Klenby jsou pokryté bohatou štukovou výzdobou Roku 1849 byl do kaple umístěn pozoruhodný tabernákl ze želvoviny. Byl zhotoven podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela v roce 1715 pro cisterciácký klášter v Plasích, po jeho zrušení se dostal do soukromého vlastnictví, odkud byl zakoupen na Strahov. Oltář je dnes součástí uměleckých sbírek. V dubnu 1950 byl mobiliář prelatury i provizoriátu zabaven a rozvezen do nejrůznějších institucí a od roku 1953 byly budovy využívány Památníkem národního písemnictví. Celý areál včetně těchto budov byl v restituci v roce 1990 klášteru navrácen, objekt bývalé prelatury sloužil do roku 2022 Památníku národního písemnictví. Z původního mobiliářového zařízení se zpět do majetku kláštera vrátila pouze nepatrná část.
