Tato stránka se věnuje strahovským varhanům, na které při své návštěvě Prahy hrál sám Wolfgang Amadeus Mozart.
Se Strahovským klášterem je nerozlučně spjata hudba a umění. Varhany v bazilice Nanebevzetí Panny Marie, nejen malé chórové, ale i velké varhany nyní vyžadují rozsáhlou rekonstrukci. Vraťme společně těmto královským nástrojům opět jejich krásu.
Vaše pomoc je pro nás klíčová. Vyhlásili jsme veřejnou sbírku a zřídili transparentní účet, kam je možno přispět na jejich obnovu.
Číslo účtu: 131-2895760287/0100
Měna: CZK
IBAN: CZ74 0100 0001 3128 9576 0287
SWIFT: KOMBCZPP
Moc si vážíme každé podpory, která nám pomůže přiblížit se k cíli a zachránit duchovní a kulturní dědictví Strahovského kláštera.
Více informací o projektu obnovy strahovských varhan, aktualitách a plánech obnovy naleznete na webové stránce věnované jejich obnově.
Projekt „Obnova strahovských varhan“ začne stavbou nástroje pro menší chórové varhany v dílně varhanáře Joachima Stadeho v německém Waltershausenu ve spolupráci s varhanářem a restaurátorem Borisem Mettlerem. Přinášíme několik fotografií ze srpnového vystěhovávání nástroje, který již dlouhou dobu nebyl schopen běžného provozu a nehrálo se na něj.
Barokní skříň je v relativně dobrém stavu, čeká ji čištění, ošetření dřevní hmoty z vnitřní strany, drobnější truhlářské opravy a doplnění chybějící barevné povrchové úpravy. Staví se nový hrací stůl, který se svojí podobou bude blížit původnímu baroknímu nástroji a restaurátoři dbají na to, aby spolu nový hrací stůl a povrchová úprava tvořily kompaktní celek.
Po roce 1670 se uvažovalo o postavení nových chórových varhan, za účelem „podpory zpěvu strahovských kanovníků“. V archivu se dochovaly neautorizované návrhy dispozic varhan, datované k roku 1682. Jeden z návrhů je nástroj ještě renesanční koncepce, druhý z návrhů byl s velkou pravděpodobností realizován a to roku 1687 za opata Hyacintha Hohmanna. Varhanářské práce stály 300 zlatých, zatímco truhlářské a řezbářské dílo, kterému se lze obdivovat dodnes, mělo vyjít na 414 zlatých.
Porovnáním detailů provedení varhanní skříně s dochovanými nástroji pražských mistrů poslední čtvrtiny 17. století přisuzujeme zdejší nástroj mistru Hansi Heinrichu Mundtovi, autorovi např. Týnských varhan. Koncepce zdejších varhan je obdobná jako u jeho nástroje z augustiniánského kostela sv. Václava na Zderaze, dnes v Chlumíně. Další vývoj chórových varhan až neuvěřitelně přesně kopíroval vývoj hlavního nástroje. K původním sedmi rejstříkům v manuálu a dvěma v pedálu nechal P. Öhlschlägel přidat další tři do manuálu a dva do pedálu. Nástroj pak opravovali mistři angažovaní i u velkých varhan – Roth, Reiss, Gartner i K. Schiffner. V roce 1898 byl starý mechanický nástroj zlikvidován a do upravené varhanní skříně, ze které byly odstraněny zadní partie, vestavěl H. Schiffner dvoumanuálový sedmnáctirejstříkový nástroj s pneumatickou trakturou. Hrací stůl byl vestavěn na místo původního Spielschranku. V roce 1986 nástroj přestavělo družstvo Organa opět za použití původního píšťalového fondu. Dnes stojí za barokní skříní jednomanuálový pneumatický nástroj s deseti rejstříky.
Technický stav malých varhan, zejména závady pneumatické traktury, již dlouho znemožňuje užívání tohoto nástroje. Cílem obnovy je vrátit chórovým varhanám srdce a na malý kůr v chóru baziliky postavit nástroj, jehož zvuková podoba bude svým charakterem esteticky korespondovat s původní bohatě zdobenou barokní skříní.
Bližší informace o možnosti pomoci na www.strahovskevarhany.cz
Foto Martin Čech
