V roce 2025 organizujeme koncerty – mimo jiné – i pro podporu obnovy varhan v chóru strahovské baziliky. Vstupenky a předplatné si prozatím můžete zakoupit v pokladně Strahovského kláštera během otvírací doby. Po Novém roce připravujeme spuštění on-line prodeje. Nově vzniklá koncertní sezóna nabídne posluchačům jedinečný zážitek spojení prostor Strahovského kláštera a předních českých umělců.
Ceny Abonmá:
Ceny koncertů:
Slevy:
Koncert duchovní hudby, ve kterém zazní dílo jednoho z nejvýznamnějších skladatelů v dějinách Strahovského kláštera, Jiřího Melcelia. Bylo napsáno jako doprovod bohoslužby, mariánských nešpor. Jeho dílo je prozatím minimálně publikováno, a proto je nyní i díky tomuto projektu dána možnost znovu objevit krásy jeho hudebního génia.
V hlavní roli koncertu se představí hudební soubor La Bilancetta s uměleckým vedoucím Ladislavem Horkým – významným hudebním pedagogem a vědcem v oblasti staré hudby. Koncert se odehraje v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově.
Mariánské nešpory dnes pozapomenutého, ve své době však proslulého českého barokního skladatele Jiřího Melcelia, příslušníka premonstrátského řádu přináležejícího ke Královské kanonii premonstrátů na Strahově. Skladba byla objevena teprve před pár lety v hudebním archivu Varšavské univerzity. Nalezený opis skladby z roku 1683 pochází původně z Vratislavi (dnes Wrocław), která patřila v 17. století ke Koruně české. Při příležitosti 400 let od Melceliova narození připravil v roce 2024 novodobou premiéru Vesperae Marianae soubor La Bilancetta, který se Melceliovu dílu dlouhodobě věnuje. Nešpory budou unikátně provedeny liturgicky společně souborem La Bilancetta a místní strahovskou scholou.
Soubor staré hudby La Bilancetta byl založen v roce 2011. Zabývá se starou hudbou v širokém záběru od 12. do 18. století. Středověké programy obsahují hudbu ze španělských sborníků Cantigas de Santa Maria a Llibre Vermell, italských hudebních pramenů Codex Modena, Codex Mancini, Laudario di Cortona či rukopisu Chansonnier du Roi, ale i skladby z pramenů uchovaných v Čechách. Renesanční hudba je v repertoáru souboru reprezentována koncertní rekonstrukcí nešpor španělského skladatele Diega Ortize a skladbami ze španělských cancioneros 16. století. Skladby A. Falconieriho, S. Rossiho a T. Meruly tvoří páteř raně barokního italského programu a jména jako E. Moulinié, J.-B. Lully, M.-A. Charpentier, L. Caix d'Hervelois či M. Marais a další pak zastupují francouzskou hudbu 17. a 18. století.
V barokního programu spolu znějí housle, barokní kytara, theorba, cembalo, viola da gamba; v hudbě renesance přijde ke slovu spolu s varhanním pozitivem a violami da gamba také cink či renesanční kytara; středověk pak reprezentují viola d'arco, guiterne, organetto, středověká loutna, harfa. V žádném z programů nechybí zpěv, buď sólový, nebo ve vícehlasé sazbě.
Se speciální péčí se soubor věnuje dílu českého barokního skladatele Jiřího Melcelia (1624-1693), člena premonstrátského řádu na Strahově. Jeho skladby, dochované především v kroměřížském hudebním archivu, uvádí postupně v novodobých premiérách (původně pod názvem Consortio Melcelii). Prozatím tak byly uvedeny skladby Missa absque Nomine (2012), Vesperae Canonicae Minores (2013), Requiem Aeternam (2015), Missa Canonica a moteto Hic est vere Martyr (2020). Prozatím poslední premiérovanou skladbou je Vesperae Marianae (2024).
Vilém Vlček s Markem Kozákem patří mezi mladé hvězdné umělce. Jméno pianisty Marka Kozáka je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro proporce a gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu. Na koncertní pódia vnáší noblesní interpretační kulturu a posluchače si podmaňuje schopností předat s velkou pokorou a bez okázalých gest to, co chtěl skladatel vyjádřit.
Interpretace Viléma Vlčka, držitele ceny Jiřího Bělohlávka 2023, se kromě technické lehkosti vyznačuje procítěným uměleckým projevem.
Interpretace Viléma Vlčka, držitele ceny Jiřího Bělohlávka 2023, se kromě technické lehkosti vyznačuje procítěným uměleckým projevem.
V roce 2023 zvítězil ve dvou prestižních mezinárodních soutěžích, ve violoncellové soutěži Krzysztofa Pendereckého v Krakově a v Mezinárodní instrumentální soutěži v Markenukirchenu. Mezi jeho další soutěžní úspěchy patří vítězství v renomované instrumentální soutěži Rahn Musikpreis (2022) nebo v Soutěži Nadace Bohuslava Martinů (2021).
Již před těmito úspěchy Vilém vystupoval jako sólista s řadou symfonických těles (Česká filharmonie, Kammerorchester Basel, Kaunas Symphony Orchestra, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Plzeňská filharmonie, Severočeská filharmonie, Württembergische Philharmonie Reutlingen a další). Při těchto příležitostech spolupracoval s předními dirigenty, například s Jiřím Bělohlávkem, Petrem Altrichterem, Jiřím Rožněm, Jonathanem Bloxhamem, Nicolasem Ellisem, Wolfgangem Emmanuelem Schmidtem a dalšími. Jako sólista a recitalista vystoupil ve více než 30 zemích (Grand Hall hamburské Elbphilharmonie, Victoria Hall v Ženevě, Tonhalle Zürich, Kammermusik Saal Berlínské filharmonie, Dvořákova síň Rudolfina).
Zkušenosti z oblasti komorní hudby získal během svého působení v Kukal Quartetu, jako stipendista Akademie komorní hudby (AKH) a v neposlední řadě přímou spoluprací s řadou uznávaných interpretů jako například Leonidas Kavakos, Steven Isserlis, Sergio Azzolini, Rainer Schmidt, Claudio Martinez Mehner, Tomáš Jamník nebo Alfred Brendel.
Mezi vrcholy jeho sezóny 2024/2025 patří debuty s Filharmonií Bohuslava Martinů, Prague Royal Philharmonic nebo s Filharmonií polského Gorzowa. Opětovně vystoupí se Sinfoniettou Cracovia nebo s německými Clara Schumann Philharmoniker. Recitálový program přednese společně s pianistou Markem Kozákem v rámci komorní řady FOK v Anežském klášteře nebo na festivalu Věčná naděje. Čeká ho také vydání jeho debutového nahrávacího projektu, jež obsáhne kompletní díla Bohuslava Martinů pro cello a klavír (Supraphon).
Vilém Vlček se narodil v roce 1998 v Praze. Na cello začal hrát v šesti letech pod vedením Martina a posléze i Mirko Škampových. Od ukončení gymnaziálního studia v roce 2018 studuje na Musik-Akademie v Basileji ve třídě profesora Danjula Ishizaky. Vedle studia se pravidelně účastní mistrovských kurzů (Yo-Yo Ma, Frans Helmerson, Steven Isserlis, Peter Bruns, Richard Aaron, Alisa Weilerstein). Od roku 2023 je asistentem Danjula Ishizaky na Universität der Künste v Berlíně.
Hraje na nástroj z dílny Lorenza Ventapaneho, který byl vyroben mezi lety 1830 a 1850 v Neapoli.
Jméno pianisty Marka Kozáka je obvyle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro proporce a gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu. Na koncertní pódia vnáší noblesní interpretační kulturu a posluchače si podmaňuje schopností předat s velkou pokorou a bez okázalých gest to, co chtěl skladatel vyjádřit.
Jeho hudební cesta se dlouhodobě pojí s úspěchy v mezinárodních soutěžích. V červnu 2021 se stal laureátem prestižní mezinárodní klavírní soutěže Gézy Andy v Curychu. V roce 2019 byl finalistou Busoniho soutěže v Bolzanu, v 2018 zvítězil na Evropské klavírní soutěži v Brémách. Na soutěži Pražského jara v 2016 získal 2. místo a ocenění za provedení soudobé skladby Kejklíř Adama Skoumala. Marek Kozák pravidelně hostuje u všech předních českých orchestrů i v zahraničí. Je zároveň vyhledávaným komorním hráčem. Vedle Simony Šaturové jsou jeho hudebními partnery violoncellisté Václav Petr, Vilém Vlček nebo houslista Jan Novák.
Markova obliba v objevování opomenutých klavírních skladeb vyústila v provedení a nahrávku klavírních koncertů K. Kovařovice, V. Kaprálové a P. Bořkovce, Doma i v zahraničí velice pozitivně hodnocené album s názvem Zapomenuté české klavírní koncerty vydal Supraphon v březnu 2024.
Marek Kozák je absolventem klavírní třídy profesora Ivana Klánského na HAMU v Praze a sám se nyní věnuje pedagogické činnosti na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy.
Pražský barokní orchestr a vokální ansámbl Collegium 1704 byl založen cembalistou a dirigentem Václavem Luksem u příležitosti projektu Bach — Praha — 2005 a patří mezi nejvýzamější hudební tělesa zaměřující se na insterpretaci staré hudby v České republice. V jejich repertoáru lze najít hudbu největších barokních mistrů od Claudia Monteverdiho až po Johanna Sebastiana Bacha.
Koncert Collegia 1704 proběhne v knihovním sále Strahovské knihovny, jehož atmosféra dodá koncertu nepřekonatelnou jedinečnost zážitku.
Pražský barokní orchestr a vokální ansámbl Collegium 1704 byl založen cembalistou a dirigentem Václavem Luksem u příležitosti projektu Bach — Praha — 2005. V roce 2008 byl zahájen Hudební most Praha — Drážďany, navazující na bohaté kulturní tradice obou měst, který v roce 2012 plynule vyústil v druhý koncertní cyklus Collegium 1704 v Rudolfinu.
Nedávná pozvání Collegia 1704 zahrnují prestižní pořadatele a pódia jako Salzburger Festspiele, Berliner Philharmonie, Theateran der Wien, Wiener Konzerthaus, Lucerne Festival, BOZAR (Palais des Beaux-Arts) v Bruselu, varšavský Chopin Festival, Elbphilharmonie v Hamburku, Zaryadye v Moskvě, rezidence v Opéra Royal ve Versailles a Bachfest v Lipsku. V květnu 2021 Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse zahájilo mezinárodní hudební festival Pražské jaro provedením Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. Soubor se podílel na historickém velkofilmu Il Boemo v režii P. Václava o životě J. Myslivečka.
Nahrávky Collegia 1704 se těší přízni posluchačů i hudební kritiky (opakovaná ocenění Diapasond’Or, CD měsíce &Editor’s Choice či nominace na CD roku Gramophone Magazine). K jejich úspěšným CD patří nahrávka houslových koncertů J. Myslivečka, Bachova Mše h moll, Zelenkovy Sonáty či jeho Missa Divi Xaverii ve světové premiéře. Nejvýznamnějšími počiny posledních letjsou první kompletní česká nahrávka Händelova Mesiáše z roku 2019 a troj-CD s operou Les Boréades J.-Ph. Rameaua, které získalo ocenění Trophées 2020 a cenu nizozemských hudebních kritiků Edison Klassiek 2021 jako nejlepší operní nahrávka roku.
Inaugurační koncert nových varhan ukáže nástroj v různých ansámblových a solových polohách (varhany a schola, varhany a sólový nástroj, dvoje varhany baziliky současně). Kurt Estermann složil skladbu Te Deum pro varhany a scholu, která zpracovává strarý amboziánský chvalozpěv v jeho původnosti gregoriánského chorálu. Nástroj nechá projevit v jeho široké paletě zvukových možností. Na koncertě vystoupí přední čeští varhaníci, kterými jsou Jakub Janšta, Vladimír Roubal a Christian Martin Pšenička v doprovodu klášterního sboru Schola Strahoviensis.
Vladimír Roubal je jeden z významných českých varhaníků, od roku 1990 působí jako ředitel chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově, zakladatel chrámového sboru Collegium Strahoviense. Vyniká svojí schopností improvizace, je držitelem dvou prvních cen na improvizačních soutěžích. V roce 2007 hrál ve strahovské bazilice pro první dámu Spojených států amerických paní Lauru Bushovou v době oficiální návštěvy prezidenta Spojených států v Praze.
