Prezentace Svatého hřebu v Milevsku 2020

Publikováno: 23. 12. 2020

V létě roku 2020 byl učiněn v Milevském klášteře objev, jehož význam přesahuje jen území naší republiky. V kostele sv. Jiljí byla objevena tajná skrýš a v ní další tajná chodba, která skrývala nesmírně cennou památku — svatý Hřeb. Nález se podařilo datovat do 4. století. Samozřejmě nelze určit, zdali tento hřeb je skutečně originálním hřebem, jímž byl přibit na kříž Ježíš během ukřižování, nicméně již způsob jeho výzdoby a uložení svědčí o tom, že víra v to, že jde o originální památku Ježíšova ukřižování, byla velmi pevná. 

Spolu s hřebem, který měří cca 6 cm byly vyzvednuty také torza dvou schránek, ve kterých byla relikvie uložena. Starší dubová schránka byla radiouhlíkovou metodou datována mezi léta 338 a 416. Jeho víčko bylo zdobeno křížem ze zlata s vytepanými písmeny IR (zkratka Iesus Rex = Kristus Král). Druhá skříňka byla vyrobená z modřínu. Když byly analyzovány fragmenty pigmentů barev, kterými skříňky byly ozdobeny, došlo k překvapivému zjištění: skříňky byly vyzdobeny ultramarinovou barvou. Ultramarín tmavý, neboli přírodní či pravý ultramarín je vzácná barva, která se získává složitou cestou – drcením polodrahokamu lapis lazuli. Na světě existuje jen jediné naleziště tohoto minerálu, které leží na území dnešního Afghánistánu. Vzácnost barvy naznačuje i její název složený z latinského „ultra“ (neboli: nad, dále, tedy přeneseně i za, zpoza) a „mare“ (moře). Na našem území se tato barva vyskytuje pouze výjimečně. Když se po roce 2000 restauroval epitafní kámen na Zlaté bráně katedrály svatého Víta, chtěli jsme, stejně jako původní autor, využít k obarvení nápisu přírodní ultramarín. Sto gramů této barvy tehdy bylo až třikrát dražší než stejné množství zlata, vzpomíná restaurátor Tomáš Rafl, který na katedrále pracoval. Vysokou cenu barviva přitom nemá na svědomí jen jedinečný původ kamene, ale především velmi zdlouhavý a náročný proces výroby. Říká se, že například Michelangelo si ultramarín ani nemohl dovolit. Jeho slavný souputník malíř a architekt Raffael Santi jej kvůli vysoké ceně používal pouze na dobře viditelné části povrchů. Syntetická verze barviva sice existuje už od roku 1824, ale jedinečný lom světla, který nabízí přírodní ultramarín, napodobit nedokáže. (zdroj: Aktuálně.cz). 

Během výzkumu hřebu bylo rovněž nutné prozkoumat možnost, že by samotný hřeb obsahoval skrytou dutinu, například pro uložení kovových třísek z pravého hřebu z pravého kříže. Tato myšlenka vědce napadla díky dochovanému Longinovu kopí, kterým podle legendy římský voják Longinus probodl bok ukřižovaného Ježíše Krista po jeho smrti. Dochované kopí však bylo pravděpodobně vyrobeno až v osmém století a do jeho čepele byla při výrobě vložena část údajného hřebu z pravého kříže. Archeologové se proto domnívali, že by pod zlatým křížkem na širší straně hřebu mohla být malá schránka na relikvii. V laboratoři rentgenové počítačové tomografie CTLAB CEITEC proto experti celý hřeb zrentgenovali.

„Při tomografické inspekci bylo pořízeno přes 2000 rentgenových snímků, z nichž byl následně vytvořen 3D model hřebu s kompletní informací o jeho vnitřní struktuře. Hlavní oblastí zájmu byl 21karátový křížek, pod kterým se podle archeologů mohla nacházet schránka. Přítomnost jakékoliv dutiny jsme však s naprostou jistotou vyloučili,“ uvádí Michaela Škaroupková, obchodní a marketingová ředitelka CTLAB CEITEC.

Poměrně jednoduché vybavení relikviáře odpovídá starověkým byzantským relikviářům, které známe. Nález lze časově zařadit do období, kdy podle legendy svatá Helena (později svatořečená) našla zbytky křížů a další relikvie spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Za datum jejich nálezu je považováno 13. září roku 326.

„Je neobvyklé, že o tak významné relikvii nemáme žádné dochované informace a ani se nenacházela v hlavním oltáři. Vzniká tedy otázka, jakým způsobem se do Milevska dostala. Okolnosti naznačují, že nemusela být získána legálně. Jakékoliv nakládání s tak vzácnou relikvií totiž podléhalo přísným regulím a povolením panovníka,“ říká vedoucí archeologického výzkumu doktor Pavel Břicháček, poukazující na další záhady kolem hřebu, které stále čekají na rozluštění.

Více informací na webu Aktuálně.cz

Fotky prořídil bratr Václav. Děkujeme.