Nechat rozhořet srdce

Publikováno: 16. 12. 2024

Schola Strahoviensis

Schola Strahoviensis je sbor konventu bratří premonstrátů (8 členů), který se věnuje především liturgickému zpěvu – gregoriánskému chorálu a staré vokální polyfonii. Od roku 2019 absolvoval pod vedením kantora P. Gorazda Krušiny O.Praem. několik vystoupení jak v ČR (Zlatá koruna, Kroměříž), tak v premonstrátských klášterech v zahraničí (Wilten, Schlägl, Roggenburg, Bamberg, Türje, Magdeburg). Při generální kapitule řádu (Strahov, 2024) provedl premiéru skladby „Proprium St. Norberti“ od F. Fialy (*1966). Činnost sboru je zachycena na CD „Coram angelis psallam tibi Domine“ (2020) a „Columnae spirituales“ (2021).

Gorazd František Krušina O.Praem. (1971)

Rodák z Hustopečí na jižní Moravě vystudoval konzervatoř v Brně – obor housle (1991). Po své konverzi vstoupil do premonstrátského kláštera na Strahově (1993), kde se setkal s gregoriánským chorálem a panem Jaroslavem Orlem, který jako strahovský terciář formoval obnovující se komunitu v oblasti zpěvu a církevní hudby. Po složení slavných slibů (1998) a završených studiích teologie na KTF UK byl vysvěcen na kněze (1999). Působil jako kaplan nejprve v Jihlavě a později na Sv. Kopečku u Olomouce. Zde založil mládežnické sbory (Juventus, Liberi), se kterými rozvíjel poklad staré vokální polyfonie. Mezi jeho hluboké zájmy patří Písmo svaté a spiritualita. V současnosti žije a působí na Strahově, kde je podpřevorem konventu a formátorem. Zároveň vykonává funkci kantora Strahovského kláštera a je kaplanem baziliky Nanebevzetí Panny Marie.

Gorazde, jsi muzikant tělem i duší – hraješ na housle a mnozí tě znají i za kontrabasem. Jakou hudbu máš rád a jací skladatelé patří mezi tvé nejoblíbenější?

Pro upřesnění: na housle už dost dlouho nehraji, pokud je někdy, zcela výjimečně, vezmu do rukou, jde vždy o velice uzavřenou skupinku, která dost snese. Za kontrabasem se postává celkem dobře, jednak to vypadá, že na něj člověk umí, i když se o něj jen opírá, jednak je kontrabas celkem fotogenický. Čili ano, občas se ho přidržuji.

Hudbu mám rád dobrou. Což je vždy velice diskutabilní. Vyrostl jsem na hudbě vážné, nikdy jsem úplně nemusel klasicismus a romantismus. Mám rád hudbu starou, ranou, kdy se objevuje vícehlas a jeho možnosti, na druhou stranu je občas velice osvěžující poslechnout si něco z hudby současné. Mám dojem, jako by mi tato hudba čistila mozek, nutila mě přemýšlet, a nejen mě zahlcovala pocity. Mým od studijních let nejoblíbenějším skladatelem byl Bohuslav Martinů. Jeho hudbu a hudební myšlení a vyjadřování mám dodnes velice rád. No a ze starých mistrů mi přirostli k srdci obzvlášť Josquin Desprez a Guillaume Dufay.

Na Strahově jsi pověřen službou kantora. Mohl bys vysvětlit, v čem tento úkol spočívá?

Tato funkce byla víceméně obnovena pro mou osobu, předtím jsme jednoho pověřeného kantora neměli. Snažím se být hlavně oporou zpěvu gregoriánského chorálu při mešní liturgii a chórové modlitbě, čili na prvním místě aktivní zpěv. Na druhém místě je třeba zajišťovat, co se bude zpívat, to znamená výběr repertoáru podle požadavků liturgie, příprava materiálů ke zpěvu a taky snaha bratry občas něco naučit. Máme v klášteře dvě scholy, jež se do značné míry personálně překrývají: jedna zajišťuje zpěv gregoriánského chorálu při mších svatých a druhá se snaží o zpěvy raně polyfonní, které provozujeme při vybraných příležitostech.

Lze si Vaše CD „Coram angelis psallam tibi Domine“ (2020), „Columnae spirituales“ (2021) někde zakoupit?

Ano, CD si lze zakoupit v našem klášterním obchůdku na Strahovském nádvoří naproti Infocentru.

Doprovázíte gregoriánským zpěvem při mších svatých. Kdy se takové mše svaté na Strahově konají? Jedná se pouze o zpěv bez doprovodu varhan, nebo je podpořen hrou na varhany?

Chorální mše svaté u nás jsou nově vždy na první neděli v měsíci večer v 18 hodin. Chorál je ve své podstatě jednohlasý zpěv, nelze jej úspěšně doprovázet, aby neztratil právě svou jedinečnou jakost. Jde o modální hudbu, která by doprovodem v dur či moll byla násilně „přemodulována“ do jiné tónové soustavy. Nicméně je možné zkombinovat chorál a hru na varhany v podobě zazpívané antifony či jiného zpěvu a následné varhanní improvizace na dané chorální téma. To už pak záleží na šikovnosti varhaníka.

Jak probíhá spolupráce s varhaníkem?

Spolupráce s varhaníkem – to je obecně citlivé téma. To vždy záleží na jednotlivých osobnostech. Na Strahově, myslím, si rozumíme a tyto žánrové otázky jsou celkem dobře vybalancované.

Mohou si strahovskou scholu poslechnout i běžní návštěvníci naživo? Kdy?

Scholu chorální samozřejmě při oněch nedělních chorálních mších, ty jsou pravidelné, veřejné. Schola rozšířenější, polyfonní zpívá nepravidelně, nemáme žádný fixní kalendář akcí. Takže nejlepší je mít kontakt na někoho ze scholárů, nebo mít štěstí (například naposledy jsme zpívali o nedělních adventních nešporách, budeme „otevírat“ koncert sboru Pueri gaudentes a pomalu se chystají nějaké další příležitosti).

Mohou se lidé zúčastnit chórové modlitby spolu s premonstráty? Kdy a jak?

Pravidelně ráno v 6:30 se modlíme v bazilice ranní chvály a officium, bazilika je otevřená, čili přijít může kdokoli. Stejně tak na nešpory ve všední dny bývá bazilika otevřená po mříž v zadní části kostela, v neděli je pak nejsnazší přijít buď na večerní mši a zůstat na nešpory už v kostele, nebo přijít po večerní mši svaté a přidat se k nám. Tyto nedělní nešpory se většinou také přenášejí online, takže pokud by někdo chtěl vědět, „do čeho jde“, může se podívat na přenos a další týden už sedět mezi námi v chóru ?. Kdo by měl zájem zakusit společně s námi modlitbu v chórových lavicích, může nás zkontaktovat, domluvíme detaily a vysvětlíme, jak to probíhá.

Jak lze dle Tebe propojovat zpěv a hudbu s oblastí modlitby?

Velice dobře. Hudba je jeden z velice vhodných a věřím, že Bohem požehnaných a darovaných způsobů, jak modlitbu prožít. Gregoriánský chorál vnímám výhradně jako modlitbu, nikdy jen jako estetický hudební zážitek. Je to jako s kázáním či ikonou: mají nám pomoci prohloubit pohled na nějaké duchovní téma, všimnout si slova, souvislosti. A také zapůsobit na smyslovou stránku člověka, kterého dobré kázání, krásná ikona, duchovní hudba dokážou zaujmout, přitáhnout jeho zájem, případně vzbudit nadšení pro Boží věc. Nechat rozhořet srdce.

S tím je samozřejmě spojeno jedno velice ožehavé téma, a to je hudební žánr a kritéria hudby, abychom ji mohli nazývat hudbou opravdu duchovní, protože zdaleka ne vše, co obsahuje posvátný text, lze s úspěchem nazývat hudbou duchovní či liturgickou.

Kde Ty sám čerpáš a jsi inspirován pro svou mnohostrannou duchovní a hudební službu?

Asi v hudbě samé. Je to jako s četbou Písma svatého. Někdy při prvním čtení člověk nějak nic „nezachytí“. Musí tomu dát čas, nechat to na sebe působit a samozřejmě hledat, věřit, že to onen hlubší potenciál obsahuje. Stejně je to s chorálem či duchovní hudbou: je psaná na určitý inspirovaný, zpravidla biblický text, ten sám o sobě je nosný a někdo jej dle svého rozjímání nechal rozeznít tóny, které rezonovaly v jeho srdci. Čili zpívat chorální antifonu je podobné jako poslouchat dobré kázání, které je víc vyznáním kazatele, svědectvím, co onen úryvek znamená pro něj, než řečí zaměřenou primárně na posluchače. Chorál se kdysi zrodil z rozjímání, mě toto rozjímání oslovuje a snažím se předat, co jsem z toho zachytil já, zase těm dalším.

Jak bys formuloval svůj ideál hudby při liturgii?

Umocnit Boží dění kolem oltáře. Vše orientovat na Toho, který nás shromáždil. Vše, co nás upoutá víc než On a co od Něj odpoutává a odvádí, je hudba špatná.

Máš nějaká přání, hudební sny, které bys rád v životě zažil či realizoval?

Naučit se jednou zpívat „novou píseň“, o které se mluví v knize Zjevení.

Chtěl bys vzkázat něco osobního čtenářům tohoto rozhovoru?

Aby se nikdy nenechali odradit. Je třeba mít ideál, kterého bych rád dosáhl, na druhou stranu musím pracovat tam, kam mě Pán povolal a s materiálem, který mi dal do rukou (Mojžíše, když se měl vrátit do Egypta, kde mu šlo o život, Bůh vybavil jen holí – a svou přítomností a pomocí). Mnohdy se pak výsledek bude dost rozcházet s mými plány či sny, ale nejde o mé sny, nýbrž o ty Boží. Chci-li hudbou, zpěvem, sloužit Pánu Bohu, musím se smířit s tím, že Jemu nejde o vyprodané sály, perfektní bezchybné provedení, nýbrž má své vlastní vize, svou vlastní představu o tom, co je teď tady to nejlepší. Nenechat se otrávit, protože se nenechá otrávit Bůh.

Bratra Gorazda a sbor Schola Strahoviensis můžete slyšet při koncertu 18.12. ve strahovské bazilice.

Vstupenky na koncert zakoupíte na platformě GoOut.cz