Interiér gotického kostela s privátní mší

Václav Seykora přišel do premonstrátského kláštera na Strahově, kde obdržel řeholní jméno Hugo, v roce 1814. Po vysvěcení na kněze zde v letech 1819–1830 vykonával různé funkce, mj. zástupce strahovského bibliotekáře. Z této doby se dochovalo množství jeho skicáků, z nichž je patrný Seykorův zájem o romantickou krajinu a historické stavby. Po odchodu na premonstrátské fary v Českém středohoří se věnoval převážně spodobnění tamního kraje a jeho památek. Kromě kreseb vytvořil také množství drobných olejomaleb, v nichž se odráží jeho inspirace německými romantiky, především Carlem G. A. Hasenpflugem.
Ve strahovských inventářích bylo před rokem 1950 zaznamenáno sedmdesát olejomaleb s romantickými pohledy do krajin, často v době zimy. K dalším Seykorovým tématům patřily exteriéry a interiéry gotických staveb, k nimž se řadí i tato malba. Nahlížíme zde do vysoké kostelní stavby, kde na první pohled zaujme chórová přepážka, zastřená z poloviny bílou látkou, jež je zavěšena na příčné břevno s Kalvárií. Světlo, přicházející z levé strany, dopadá na mohutný kamenný oltář, v jehož vrcholu je socha se sv. Norbertem, zakladatelem řádu premonstrátů. U oltáře klečí kněz v ornátu, kterému asistuje akolyta. Mši přihlíží kromě nobility na protilehlé oratoři též několik náhodných věřících – „circumstantes“. Stejně jako ve většině Seykorových maleb nejde o zachycení nějaké konkrétní budovy a události, ale o určitou „aluzi“, reminiscenci na dobu dávno minulou. V tomto případně snad o romantickou připomínku původního uložení ostatků sv. Norberta v Magdeburku, ačkoliv vyobrazení vůbec neodpovídá reálné podobě magdeburského kostela Panny Marie, kde byl sv. Norbert až do roku 1626 pohřben.

^{Text: Libor Šturc}