Although the church may look Gothic at first glance, it is actually much younger. It is dedicated to Saint Roch, one of the saints invoked for protection against the plague. The plague ravaged the inhabitants of the Czech lands even in the 18th century, and there was no effective protection against the disease.
Na místě dnešního kostela se nacházela gotická kaple, která byla počátkem 17. století v troskách. Ke stavbě kostela zasvěceného sv. Rochovi se v roce 1599 zavázal císař Rudolf II., kostel měl být poděkováním za ukončení moru, který v Čechách řádil v závěru 16. století. Se stavbou se začalo v roce 1603, dokončena však byla až kolem roku 1616 a vnitřní zařízení bylo dodáno ještě později. V 60. letech 17. století se kostel stal centrem formující se strahovské farnosti, protože klášterní kostely nesměly v této době být zároveň farními. Z toho důvodu byla do kostela pořízena a 8. dubna 1662 osazena křtitelnice. Kolem kostela se nacházel hřbitov (dnešní oplocené travnaté prostranství). Ačkoli hřbitov bývá někdy označován jako morový, z matrik lze doložit, že při epidemii v roce 1680 byly oběti moru z řad farníků odváženy na morové hřbitovy mimo město, zatímco zemřelí na jiné, nenakažlivé choroby, zde byli nadále pohřbíváni.
V roce 1784 byla v rámci církevních reforem prohlášena za farní kostel současná bazilika Nanebevzetí Panny Marie, kam byla přenesena i křtitelnice. Kostel sv. Rocha byl nadále využíván pro různé, i profánní účely. V roce 1881 se opat Zikmund Starý rozhodl obnovit jeho liturgickou funkci, nechal ho opravit a nově zařídit v novogotickém stylu. Po likvidaci kláštera komunistickým režimem v roce 1950 byl kostel využíván jako depozitář a skladiště, po stavební úpravě na začátku 70. let 20. století jako výstavní síň. Tuto funkci si podržel i po navrácení areálu kláštera premonstrátům, v současnosti slouží potřebám návštěvnického centra.
