Terciářské listy

Srdcem našeho setkávání mezi sebou je naše setkávání s Ježíšem při eucharistii.

TERCIÁŘSKÉ LISTY                                                       1/2019                  Uvedení Páně do Chrámu
„Připraveni ke každému dobrému dílu“                                                  (řádové heslo; srov. 2 Tim 2,21)

ÚVODNÍ SLOVO 
Na začátku každého nového kalendářního roku přejeme svým blízkým, přátelům a známým splnění jejich nejrůznějších tužeb. Já bych nám všem přála chápavé srdce. Dovolte, abych vás s laskavým svolením paní Ludmily Klukanové seznámila s jedním zamyšlením z její knížky „Přemítání“.

Chápavé srdce
Měl je král Šalamoun, tak se to dočítáme. Vyprosil si je od Hospodina, když přiznal svou slabost a obavy, zda bude umět dobře vládnout. Nechtěl bohatství, slávu, ještě větší moc, chtěl chápavé srdce. Dostal je, a pověst o jeho moudrosti přetrvala věky. Když rozsuzoval, jeho soudy byla ryzí spravedlnost, když zabezpečoval pokoj v království, činil tak diplomacií, svou zemi zveleboval, zbudoval chrám, o jehož kráse a mohutnosti vypovídá Kniha knih a kameny Zdi nářků. Když miloval – jak o tom psát? Báseň Píseň písní je mu připisována, a kolik básníků světa s ní může soutěžit?

Toto všechno vyvěralo z chápavého srdce. Uvážlivost, tvořivost a dobrota. Mohou být i jiná srdce v něčem podobná?

Znamenalo by to znát nitky a klubíčka lidského myšlení, znát prolákliny i výšiny pohnutek konání, činy zářící ctnostmi, i ty umazané opakem. Ano, můžeme je nalézat
v dílech velkých autorů, ale co když máme to štěstí a sami se s ním setkáme? Poznáme je ve všedním šatě našeho obyčejného života? Bylo by pro nás znamením, že moudrost takového člověka jako by vlastnila správně ocejchované váhy, a ty váhy neměla v rukou dáma se zavázanýma očima, ale zcela je mělo – chápavé srdce. Takové váhy pak vyvažují vše viděné, cítěné, prožité i tušené, mísí se na nich soucit s přísností, pokora s odpovědností a věděním, ale vždy především s vědomím Zákona nejvyššího.

Jak alespoň zčásti získat srdce, které by tohle umělo? Neloví se v lese, ve vodě ani na internetu. K tomu je dobré vědět, že mládí bývá zahlušeno nezvládnutými emocemi a dospělost bývá štvána chrty chtění. Kde tedy započít s hledáním místa, na němž by se zrodilo? Trochu je možné přiblížit se k němu už zděděnými geny, rodinou, v níž jsme vyrůstali, ale také tím, že se potkáváme se vzácnými lidmi, znalostmi, četbou, přemýšlením – které není mlácení prázdné slámy. To se zdá velkým luxusem, na nějž dnes není čas.

Myšlení, jak známo, bolí, přemýšlení je jen jeho lehčí formou. Ale i ta utajuje mnohou nepříjemnost. Až moc často se při něm objevují skvrny našich prohřešků, na něž chceme zapomenout. Ne z nich dolovat jakousi málo čitelnou zprávu, jak si počínat jindy a kterým směrem se vydat dál.

Člověk potom přeskočí všechno nepříjemné, co ho potkalo – rychle pryč od toho, a už opět vplout do vlažné vody svého bytí. V ní se to jinak plave, než se potápět ke svému kalnému dnu.

Jenže bez tohoto odvážného kousku se srdce, chápající alespoň něco ze složitosti života, těžko ukuje či stvoří. Vždyť jen král Šalamoun je dostal darem, a jak bylo předpovězeno, jeho moudrost nikdy nikdo nedostihne. Nám nezbývá nic jiného než spokojit se s tím, čeho jsme dosáhli při svém trpělivém snažení o tuto drahocennou korunu filozofů. O tento poklad nad poklady. 
 

(převzato se svolením autorky z knížky „Přemítání“)

OHLÉDNUTÍ ZA ADVENTNÍ DOBOU 
Třetí neděli adventní jsem byla mezi těmi, kteří přijali pozvání sester boromejek, a byla jsem v milé společnosti těch, kteří usilují o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Naše kroky nás to nedělní odpoledne 16. prosince 2018 zavedly do auly nemocnice Milosrdných sester Karla Boromejského pod Petřínem na pásmo veršů a hudby na motivy básnické skladby Václava Renče „Pražská legenda“.

Pásmo připravily sestry boromejky, které také účinkovaly spolu s manžely Radovými. Tato skladba vychází z historické události a odráží konkrétní působení Panny Marie v dějinách českého národa a v osobním životě nenávistného jedince.

Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 3. listopadu 1918 bylo neblahou skutečností, která poznamenala počátky svobodné republiky. Skladba zachycuje pokračování této události po mnoha letech, kdy hlavní iniciátor přichází v létě 1949, stařičký, nemocný, s výčitkami svědomí do nemocnice v podpetřínských stráních a zažívá zde nečekané setkání plné lidskosti a velkodušnosti. Skutečností bylai jeho předsmrtná konverse. (V legendě dostává jméno Oskar.)      

Mladý básník Václav Renč se o tom dověděl v leopoldovské věznici a v roce 1957 popsal tento reálný příběh poetickou řečí plnou vnitřní svobody a něhy.

Velké díky patří sestrám boromejkám za milé přijetí a prožití tohoto odpoledne, byl to silný zážitek, pohlazení po duši!
Díky za to, že jsme se tam sešli i terciáři.

Milí terciáři, jako mariánský řád a ctitelé Panny Marie, usilujme i my o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze účastí na mariánských poutích, modlitbami a obětováním mší svatých.

Ať se obnovený mariánský sloup na Staroměstském náměstí stane sloupem SMÍŘENÍ.  (sr. Marie Hroznata)

MŠE SVATÉ VE STRAHOVSKÉ BAZILICE
Jako v minulých letech jsou i v tomto roce v basilice Nanebevzetí Panny Marie obětovány mše svaté jednak na úmysl růžencového společenství, jehož členy jsou strahovští terciáři, jednak za všechny živé a mrtvé členy III. premonstrátského řádu při strahovské kanonii.

Mše svaté na úmysl růžencového společenství bývají slouženy pravidelně 7. den v měsíci (není-li tento den neděle, pak buď v den předcházející, nebo následující). V tomto roce se jedná o tyto dny:
pondělí 7. ledna,
čtvrtek 7. února,
čtvrtek 7.března,
sobota 6.dubna,
úterý 7. května,
pátek 7. června,
sobota 6. července,
středa 7. srpna,
sobota 7. září
pondělí 7. října,
čtvrtek 7. listopadu,
sobota 7. prosince.
Mše svaté za všechny živé a mrtvé terciáře jsou pak slouženy ve dnech:
sobota 19 ledna,
středa 20. února,
středa 20.března,
pondělí 22.dubna,
pondělí 20. května,
čtvrtek 20. června,
sobota 20. července,
úterý 20. srpna,
pátek 20. září,
sobota 19.října,
středa 20. listopadu,
čtvrtek 20. prosince.
Pokud se nemůžete osobně zúčastnit mše sv., spojte se s námi, pokud možno, během jejího průběhu duchovně.

(sr. Hana + fr. Hroznata)

POSTNÍ REKOLEKCE

V postní době se uskuteční ve strahovském klášteře rekolekce, kterou povede JM Michael Pojezdný, emeritní opat strahovský. Koná se v sobotu 16. března t.r., kdy bude v 9.00 hodin zahájena mší svatou. Předpokládaný konec kolem 14.00 hodiny. Zájemci se mohou hlásit na e-mailu milan.ruzicka@seznam.cz, případně jana.hurkova@volny.cz do 9. března 2019.

Pozvánka s bližšími údaji bude účastníkům zaslána „ad personam“. (sr. Hana + fr. Heřman Josef)
                                                                                                                                 

HISTORICKÉ SEMINÁŘE
I v letošním roce pokračujeme pod vedením P. Evermoda v historických seminářích a můžeme tak i nadále čerpat z jeho velkých znalostí a seznamovat se s událostmi a náměty na dané téma z různých pohledů.

V tomto roce bude cyklus přednášek zaměřen na „Umění jako projev vývoje společnosti“. Přednášky budou věnovány jednotlivým světadílům – Africe, Americe, Asii po jedné a zbývající dvě setkání Evropě. Uskuteční se jednou za měsíc vždy v úterý, a to 12. února, 12. března, 9. dubna, 14. května a 4.června t.r.

Tato data mohou být podle pracovního programu otce Evermoda změněna, sledujte proto měsíční informace v programu.
Už nyní se můžeme na úterní večery těšit. (sr.Hana)
                                                                                                                                                           

DISPORA

Vážení terciáři,
dovolte mi vás s dostatečným předstihem informovat o plánovaných akcích pro letošní rok. Na minulé kapitule jsme se dohodli, že zvýšíme aktivitu setkávání ve vašich regionech. Nyní zasílám pouze termíny a místo připravovaných akcí, podrobnější rozpis a průběh bude zaslán dodatečně. 

Případné účastníky prosím o přihlášení na e-mail můj nebo sestry Hanky.
Setkání povede představený terciářů, otec Timotej. Tímto mu děkuji za vstřícnost v jeho časovém vytížení. 

30.3. Svatý Kopeček: setkání diaspory. Přihlášky prosím zasílejte nejpozději do 8.3.2019.
26.5. Vlčnov: setkání diaspory. Přihlášky prosím zasílejte nejpozději do 10.5.2019
22.6. Praha: celorepublikové setkání terciářů na Strahově. Přihlášky zasílejte nejpozději do 10.6.2019
30.11. volné: setkání diaspory, místo ještě nebylo vybráno.

(fr. Heřman Josef)
 

POZDRAVY Z PANAMY
V těchto dnech se koná ve středoamerické Panamě setkání mládeže s papežem Františkem.
Máme tam také tak trochu „své“ zástupce, setkání se účastní Viktor Čičel, syn naší terciářky sestry Maristelly (Elišky Čičelové) a Petr Šobáň, příbuzný Magdy Šobáňové, dřívější strahovské, nyní doksanské terciářky.
Oba poutníci jsou z Vlčnova, pozdravují strahovské terciáře, vzpomínají a modlí se za nás. Po svém návratu, až zpracují všechny své dojmy, se s námi o ně podělí. (podle zprávy sr. Maristelly sr. Hany)