Strahovská knihovna

Strahovský evangeliář je nejstarší uchovávanou knihou ve sbírkách Strahovské knihovny.

Strahovská knihovna

Knihovna byla součástí kláštera od samotného počátku, o jejím umístění ve středověku se bohužel nedochovaly žádné zprávy. Současné knihovní sály byly zbudovány v době baroka a klasicismu. Při návštěvě můžete nahlédnout do Teologického sálu postaveného opatem Jeronýmem Hirnhaimem na začátku 70. let 17. století. Následuje větší sál Filozofický, který byl zbudován za opata Václava Mayera mezi roky 1782 a 1797. Strop Filozofického sálu vyzdobil významný rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch. Součástí prohlídky je kabinetu kuriozit, předchůdce muzejních expozic se skříněmi z konce 18. století. Přírodovědné exponáty jsou nainstalovány tak, aby návštěvníka upoutaly, nikoli systematickým způsobem. V předsálí knihovny jsou vystaveny faksimile nejcennějších středověkých rukopisů v knihovních sbírkách, unikátních prvotisků a paleotypů, a knihovního řádu, který nechal sestavit Jeroným Hirnheim v roce 1672. Před Teologickým sálem je prezentována sbírka glóbů s exponáty od začátku 17. do konce 19. století.

Důležité informace k návštěvnickému okruhu knihovny: 

Původní návštěvnický okruh procházel všemi hlavními prostorami knihovny. Po dlouhodobých měřeních jsme byli nuceni upravit  tento návštěvnický okruh do stávající podoby tzn. že není možné procházet všemi prostorami knihovny.  Důvodem je kolísání vzdušné vlhkosti a vysoká prašnost, které při dlouhodobém působení a velkém počtu návštěvníků ohrožují dobrý stav fresek, mobiliáře, a zejména samotných knih, přesněji řečeno jejich historických vazeb. Do knihovních sálů je možné se podívat v rámci speciálních prohlídek, jejichž počet je limitován. Omlouváme se tedy, že nejsme schopni vyhovět všem zájemcům o prohlídku.

Před návštěvou Strahovské knihovny si zakupte vstupenky. Ceny vstupenek zjistíte zde.

Vstupenky lze také zakoupit v pokladně v kostele sv. Rocha poblíž hlavní brány do areálu Strahovského kláštera.
kde je pokladna vstupenek

Některé význačné exponáty

Byť knihovní sály strahovské knihovny jsou tím nejzajímavějším, přece by byla škoda, kdyby Vaší pozornosti unikly i jiné zajímavé exponáty, na které bychom Vás rádi upozornili níže. Tyto exponáty souvisí se samotnými dějinami vzniku klášterní knihovny. Její existence byla od počátku totiž zcela ve službě řeholního života a předpisy řádu udávaly seznam knih, které byl povinen každý klášter mít ve svém vlastnictví. Mezi tyto knihy patří evangeliář, jenž sloužil jak bohoslužebným účelům, tak také pro účely rozvoje duchovního života. Kabinet kuriozit byl zakoupen v roce 1798 a později rozšiřován. Rozvíjející se zájem o technické obory obohatil klášterní sbírky nejen o knihy s touto tématikou, ale také o tzv. elektrický stroj. V Teologickém sálu můžete spatřit pomůcku pro lepší komfort při studiu, takzvané kompilační kolo.

Strahovský evangeliář

Nejstarší rukopis uchovávaný ve Strahovské knihovně obsahuje, jak již jeho název napovídá, všechna čtyři evangelia. Text byl napsán pravděpodobně kolem roku 860 v Tours (Francie), není však vyloučen ani starší původ (konec 8. nebo přelom 8. a 9. století). Později se rukopis dostal do Trevíru (Německo) a zde byl v desátém století obohacen o čtyři celostránkové iluminace evangelistů: Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Jméno autora iluminací neznáme, podle jednoho ze svých děl se nazývá Mistr Řehořova registru. Musel být vysoce vzdělaným kaligrafem a miniátorem (tvůrcem knižní malby), který ve své době významně ovlivnil další malířské školy. Neméně cenná je vazba rukopisu, obsahující výzdobné prvky různého stáří. Nejstarší jsou emailové terče pravděpodobně z konce 12. století. Časově nejbližší jsou jim čtyři bronzové pozlacené sošky žehnajícího Krista, Panny Marie s Ježíškem a dvou biskupů. Ke starší výzdobě patří broušené křišťály. Bronzové postříbřené medailony se čtyřmi evangelisty jsou renesanční prací z 16. století, nejmladší je skupina Ukřižování asi z poloviny 17. století. V této době byl evangeliář převázán a výzdoba vazby byla upravena do současné podoby.

Středověké rukopisy

Z původní středověké knihovny se kvůli husitským válkám a následujícímu období nestability zachovalo jenom velmi málo. Iluminované rukopisy, jejichž faksimile jsou vystaveny v expozici, se do knihovny většinou dostaly až na konci 18. a na začátku 19. století, často v souvislosti s rušením klášterů a rozprodejem jejich knižních sbírek. Mimořádné iluminace má hvězdný atlas pocházející z Benátska a napsaný a vyzdobený po polovině 14. století (vystaven v expozici sbírky glóbů). S velkou pravděpodobností se nacházel v knihovně Karla IV. Z knihovny zrušeného kláštera premonstrátů v Louce u Znojma byly zakoupeny dva liturgické rukopisy: pontifikál zhotovený v roce 1376 na objednávku prvního litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka, a misál z roku 1483. Oblíbený námět stvoření světa zachycený v šesti medailonech uvádí latinskou Šellenberskou Bibli, napsanou v Čechách v roce 1440 a nazývanou po jednom z majitelů, nejvyšším kancléři Království českého Janovi ze Šellenberka.

Kabinet kuriozit

Kabinety kuriozit vznikaly již v době renesance. Nejvýznamnějším sběratelem přelomu 16. a 17. století byl bezesporu císař Rudolf II., jeho sbírky se však v Praze nedochovaly. Strahovský kabinet kuriozit je podstatně mladší. Byl zakoupen v roce 1798 od dědiců barona Karla Jana Ebena z Brunnu (1756-1796) z iniciativy opata Václava Mayera (v úřadu 1779-1800), i když cena za sbírku se současníkům zdála vysoká. Pozoruhodnými exponáty tohoto souboru jsou především dva "bazilišci" - fantaskní dráčci vyrábění z těl rejnoků. Tato bizarní monstra se vyskytují ve světových sbírkách poměrně řídce, strahovský exemplář byl dlouho mylně považován za pozůstatky vyhubeného ptáka dronte mauricijského (Raphus cucullatus). Ve sbírce jsou mimo jiné uchovávány také tzv. ropuší kameny, knoflíčkovité zuby ryby rodu Lepidotus, která žila v době jury a křídy. Ropuším kamenům byly dlouhou dobu připisovány zázračné léčivé účinky a schopnost reagovat na jakýkoli jed. Sbírky byly v pozdější době dále rozšiřovány např. o archeologické nálezy z klášterních statků, soubor voskového ovoce, nebo o historické zbraně. Ke zbraním patří pět železných dělových koulí, upomínka na ostřelování kláštera v roce 1742 během válek o dědictví rakouské. V samostatné skříni je umístěna dendrologická knihovna (xylotéka), kterou kolem roku 1825 zhotovil Carl Aloys von Hinterlang. Vzrůstající zájem o přírodní vědy na sklonku 18. století dokumentuje elektrický stroj. 

Fresky Teologického sálu

Sál vybudovaný v roce 1671 byl kratší než dnešní dispozice, k prodloužení došlo ve 20. letech 18. století a v té době byly také namalovány fresky. Jejich autorem byl strahovský premonstrát Siard Nosecký (1693-1753), který vyzdobil řadu dalších prostor na Strahově. S jeho díly se můžeme setkat i v českých kostelích, např. v Sepekově nebo v Želivi. Témata jednotlivých fresek vycházejí z biblických citátů, převážně starozákonních, a spojuje je personifikace Boží moudrosti, ženy v červených šatech s modrým pláštěm. V pojetí těchto výjevů se objevují shodné momenty s filozoficko-teologickým dílem opata a stavebníka sálu Jeronýma Hirnheima, nazvaným "De typho generis humani" (1676). Pravá moudrost podle Hirnheima spočívá v dobrém životě a v svatém jednání. Nedostižným vzorem je v tomto ohledu Panna Maria, jejíž vyobrazení se nachází nad vchodem do sálu z vnitřních prostor kláštera.

Nástropní malba Filozofického sálu

Větší knihovní sál, který je nazván Filozofickým (jelikož obsahuje knihy mimo témata teologie), nechal zbudovat opat Václav Majer mezi léty 1782–1797. Nástropní malbu znázorňující duchovní vývoj lidstva namaloval roku 1794 významný rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch a jeho žák Martin Michl. Maulbertschovi bylo sedmdesát let a malbu vyhotovil během půl roku! Námětem a pojetím se jedná o autorskou repliku fresky provedené v premonstrátském klášteře Louka u Znojma v roce 1778, jež se nedochovala do současnosti. Tématem je duchovní vzestup lidstva (alegorie pokroku lidského ducha), kterému vévodí zářící postava Boží moudrosti. Z pohledu návštěvníka do sálu dominuje scéna s apoštolem Pavlem v Athénách u oltáře zasvěceného neznámému bohu (Skutky apoštolů 17, 22-34). Apoštol zvěstuje shromážděným lidem neznámého Boha - Ježíše Krista, mnozí z naslouchajícíh přijímají křesťanství a dál šíří radostnou zvěst evangelia.